Břevenec

Břevenec (dříve Hřbinec, německy Trübenz)[2] je vesnice, část obce Šumvald v okrese Olomouc. Nachází se asi 3 km na severovýchod od Šumvaldu. V roce 2009 zde bylo evidováno 141 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 327 obyvatel.[4]

Břevenec
Břevenec, kaple
Lokalita
Charaktervesnice
ObecŠumvald
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°51′25″ s. š., 17°9′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel332 (2011)[1]
Katastrální územíBřevenec (6,15 km²)
PSČ783 85
Počet domů102 (2011)[1]
Břevenec
Další údaje
Kód části obce13838
Kód k. ú.613835
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břevenec je také název katastrálního území o rozloze 6,15 km2.[5]

Název

Jméno vesnice je v písemných pramenech zaznamenáno v mnoha rozmanitých podobách. Výchozí podoba jména byla Břevnec odvozená od obecného břevno. Původně se jednalo o pojmenování místa u potoka nebo nějakého mokřinatého místa, kde byl přechod opatřen břevnem. Posléze bylo toto pojmenování přeneseno na osadu, která byla založena v sousedství. Tvar Břevnec vlivem nepřímých pádů (druhý pád zněl Břvencě) získal též podoby Břvenec a Břevenec. První z těchto tvarů se stal předlohou pro německé Tribenz (později Trübenz) a v češtině z něj (mimo jiné přesmykem začáteční hláskové skupiny) vzniklo Řbinec dosud užívané v místním nářečí. Na začátek tohoto tvaru bylo v lidové mluvě připojováno H- (to bylo časté u jmen začínajících na R- a Ř-) a výsledný tvar byl přikláněn k obecnému hříbě (na Hříbčinec zapsané v 19. století). Koncem 19. století byl přijat tvar Břevenec podle nejstaršího českého dokladu z roku 1446 (v Brzewenczi).[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1338 (v německé podobě Tribencz), kdy zde olomoucký klášter dominikánek získává roční plat ke kostelnímu oltáři. Vesnice patřila do 15. století ke zboží pánů ze Šumvaldu, později ji vlastnily rody pánů Zvolských ze Zvole, pánů z Lichtenburka, pánů z Miličína. Posledně jmenovaní ji v 16. století postupně odprodávají pánům z Boskovic. Po jejich vymření (†1597) připadá Lichtenštejnům. Po třicetileté válce dochází k příchodu kolonistů z německých zemí. Českou obcí se Břevenec znovu stává po 2. světové válce.

Památkou po někdejší těžbě železné rudy jsou mnohé zavalené štoly a haldy hlušiny. Počátky těžební činnosti sahají do 13.-14. století.

Pamětihodnosti
  • Kaple sv. Antonína Paduánského

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 593.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  4. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-10 [cit. 2003-10-10]. Dostupné online.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 120.

Literatura
  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.