Bělečský potok (přítok Vlašimské Blanice)

Bělečský potok nazývaný též Novodvorský potok je potok v Jihočeském kraji, pravostranný přítok Vlašimské Blanice. Potok je pojmenován podle obce Běleč, kterou protéká. Odvodňuje část okresu Tábor, konkrétně velkou část obce Běleč, částečně obce Mladá Vožice (místní část Staniměřice) a obce Smilovy Hory (místní část Františkov). Jeho celková délka činí 5,4 km.[1]

Bělečský potok
Základní informace
Délka toku5,4 km
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-09-03-036
Pramen
ve vsi Františkov
49°31′21,3″ s. š., 14°51′53,9″ v. d.
645 m n. m.
Ústí
do Vlašimské Blanice
49°33′17,1″ s. š., 14°49′33,4″ v. d.
415 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Jihočeský kraj - Běleč)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava, Vlašimská Blanice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Pramen potoka leží v nadmořské výšce 645 m na severovýchodním svahu vrchu Bušová v rybníce ve vsi Františkov, asi 3 km východně od Mladé Vožice. Teče zpočátku západním a poté většinu toku severním směrem. Pod Šelmberským mlýnem nad Šebířovem v nadmořské výšce 415 m se vlévá zleva do řeky Blanice na jejím 50,5 říčním kilometru.[1]

Bělečský potok odvodňuje východní svah západní hrany Českomoravské vrchoviny a vtéká do Blanické brázdy. Velká část toku mezi Staniměřicemi a Nadoborným rybníkem je regulována.

Větší přítoky

Bělečský potok nemá významné přítoky. Prostor kolem Bělče je podmáčený a v sedmdesátých letech dvacátého století zmeliorovaný. Jedinými přítoky jsou meliorační brázdy.

Obce na Bělečském potoce

Františkov, část obce Smilovy Hory, Kalovice, část obce Smilovy Hory, Staniměřice, část města Mladá Vožice, Běleč

Vodní díla
  • řkm (5,38) – rybník ve Františkově
  • řkm (5,05) – rybník v Kalovicích
  • řkm (3,99) – rybníček ve Staniměřicích
  • řkm (2,38) – rybník Bažantnice
  • řkm (1,67) – hráz zrušeného Bělečského rybníka
  • řkm (0,98) – rybník Nadoborný
  • řkm (0,70) – rybník obora
  • řkm (0,13) – rybník u Šelmberského mlýna

Reference
  1. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 461) [online]. [cit. 2012-07-25]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.