Běhařov
Obec Běhařov (německy Wihorschau, dříve i Wiharzau/Wihorau) se nachází v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 173[1] obyvatel.
| Běhařov | |
|---|---|
 Běhařov - kostel sv. Prokopa | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0322 541842 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Klatovy |
| Okres (LAU 1) | Klatovy (CZ0322) |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′42″ s. š., 13°9′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 173 (2022)[1] |
| Rozloha | 4,36 km² |
| Nadmořská výška | 485 m n. m. |
| PSČ | 340 21 |
| Počet domů | 84 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Běhařov 68 340 21 Janovice nad Úhlavou [email protected] |
| Starosta | Jindřich Kellner |
| Oficiální web: www | |
  Běhařov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541842 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, kdy již existovaly tvrz v držení vladyků z Běhařova a farní kostel svatého Prokopa. Roku 1379 bylo panství rozděleno mezi tři syny, Buška, Lvíka a Sezemu z Běhařova. V osmdesátých letech čtrnáctého století tvrz držel Jindřich z Běhařova, Který roku 1382 získal další statek v Pňovanech na Stříbrsku od krále Václava IV. a byl posledním členem toho rodu.[3]
Roku 1510 panství vlastnil Jindřich z Malovic a roku 1527 Johanka z Hognestu. Ta roku 1533 dala svou dceru Markétu ze Žihobce za Bernarda Barchance z Baršov. Roku 1543 Běhařov koupil Jan Sádlo z Kladrubec. Od roku 1546 vlastnili sídlo Fremutové ze Stropčic, za nichž tvrz zpustla. Od nich ji koupili Měsíčkové z Výškova a roku 1631 ji postoupili Ludmile Kateřině Gerštorfové. Během třicetileté války získal toto sídlo hrabě Karel Heřman Koc z Dobrše, který jej připojil k bystřickému panství. Roku 1738 se připomínají Hubatiové z Kotnova, kteří starou tvrz přestavěli na jednopatrový zámek.[3]
Pamětihodnosti
- Zámek Běhařov
- Kostel svatého Prokopa – původem středověká jednolodní stavba s hranolovou věží, vyhořela roku 1611, naposledy zásadně opravena roku 1910
- sochy Jana Štursy a Josefa Drahoňovského u zámku
- kašna se sochou Pasačky od Františka Úprky
Části obce
- Běhařov
- Úborsko
Osobnosti
- Alois Kalvoda (1865–1934), malíř-krajinář
- Josef Buršík, senior (1893–1942), brigádní generál čsl. armády, umučený nacisty
- Karel Kupka (1905–1971), malíř-krajimář, žák Kalvodův, držitel zámečku, často maloval krajinu kolem Běhařova
Galerie
Pomník generála Buršíka
Cesta
Zahrady
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Běhařov – zámek, s. 29.
Literatura
- Umělecké památky Čech. A/J. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Běhařov, s. 41.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Běhařov – zámek, s. 29.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Běhařov na Wikimedia Commons
- Běhařov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
