Běžníkovití
Čeleď běžníkovití (Thomisidae) zahrnuje přibližně 1500 druhů, z nichž v Česku se jich vyskytuje asi 40. Délka běžníků bývá od 3 do 13 mm.
Běžníkovití | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
Třída | pavoukovci (Arachnida) |
Řád | pavouci (Araneida) |
Podřád | dvouplicní (Labidognatha) |
Nadčeleď | Thomisoidea |
Čeleď | běžníkovití (Thomisidae) Sundevall, 1833 |
Areál rozšíření
| |
rody | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tělo běžníkovitých je ploché a široké, nohy jsou jakoby vykloubeny do boků (laterigrádní končetiny), takže běžníci vypadají jako malý krab. Zadní dva páry nohou jsou vždy mnohem kratší a pavouk se jimi přidržuje, když číhá (například pod květem) na svou kořist. První dva páry jsou naopak mnohem delší a mohutnější a slouží k pevnému uchycení kořisti. Oči jsou uspořádány do dvou řad po čtyřech, přední střední oči mají odlišnou strukturu a jejich sítnice je ovládána svalovinou. Snovací bradavky jsou malé.
S běžníky se můžeme setkat na květech rostlin, na kterých číhají na svou kořist, která obvykle bývá mnohem větší než samotný pavouk.
Zástupci
- Běžník květomilný (Thomisus onustus)
- Běžník zelený (Diaea dorsata)
- Běžník kopretinový (Misumena vatia)
- Běžník obecný (Xysticus cristatus)
- Běžník plochý (Coriarachne depressa)
- Běžník skvostný (Synaema globosum)
Literatura
- Jan Buchar, Antonín Kůrka: Naši pavouci, Academia, Praha 2001, ISBN 80-200-0964-7, str. 142-143
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu běžníkovití na Wikimedia Commons