Bývalý pohotovostní muniční sklad (U Zeleného kříže)

Bývalý pohotovostní muniční sklad U Zeleného kříže, nazývaný také Točka západ (rusky тoчка зaпад), se nachází u místa Na Točně, jihovýchodně od kopce Smolná, východně od přírodní rezervace Smolenská Luka a severo-severovýchodně od zaniklé osady U Zeleného kříže, ve vojenském újezdu Libavá v Oderských vrších v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Je to soubor zbytků vojenských hangárů a příslušenství strategické vojenské základny vybudované sovětskou armádou. Možná zde byly umístěny rakety s jadernými hlavicemi. Místo bylo v období studené války nepřístupné i české armádě.[1][2] Protože se místo nachází ve vojenském prostoru, tak je bez povolení nepřístupné. K místu vede vojenská cesta.

Bývalý pohotovostní muniční sklad (U Zeleného kříže), Točka západ
Hangár (silo, granit)
Účel stavby

sovětská tajná raketová základna v letech 1984-1990

Základní informace
Výstavba1984
Materiályželezobeton, ocel
StavitelSovětská armáda
Současný majitelArmáda České republiky
Poloha
AdresaVojenský újezd Libavá, okres Olomouc, Olomoucký kraj, Česko Česko
PohoříOderské vrchy
Souřadnice49°37′51,57″ s. š., 17°34′7,97″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a popis

Bývalý pohotovostní muniční sklad vznikl po okupaci socialistického Československa sovětskou armádou a po zabrání vojenského výcvikového prostoru Libavá sovětskou armádou. Sovětská armáda zde vybudovala přísně tajnou vojenskou základnu s ocelovými a betonovými hangáry a dalším zařízením. Základna byla uvedena do činnosti v roce 1984. Celá byla maskovaná a krytá lesními porosty. Veškeré stavební práce dělala sovětská armáda. Československá armáda ani československá vláda neměly k místu přístup.[1][2]

Hangáry (nazývané také sila či rusky granity) byly vybaveny klimatizací, jsou částečně zapuštěné do země, obsypané zeminou, porostlé lesní vegetací a mají masivní ocelová vrata. Dovnitř se vešla i dvě vozidla (nosiče raket).[1][2][3]

Působila zde sovětská raketová jednotka s balistickými raketami středního doletu 9K76 Temp-S (v kódovém označení NATO nazývané SS-12 Scaleboard). Jednotka držela na našem území nepřetržitou bojovou pohotovost. Z Libavé bylo možné odpálit hned 18 raket najednou.

V rámci přísně tajné plánované mise v březnu 1988 odvezli Sověti raketové nosiče a v červenci 1988 přijeli Američané zkontrolovat plnění dohody na místo.[1]

Po odchodu sovětských vojsk z Československa začali někteří lidé rozkrádat stavební materiál z bývalého muničního skladu.[2]

Další informace

Ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá se nachází celkem tři bývalé pohotovostní muniční sklady, tj. v tomto textu prezentovaný Točka západ, Točka jih (u Mrskles a Mariánského údolí) a Točka sever (u Staré Vody).[2]

Galerie
  • Zaniklý přívod elektrické energie
  • Srub nad Plazským potokem u bývalého pohotovostního muničního skladu

Reference
  1. Američané podnikli v roce 1988 kvůli raketám tajnou misi na Libavou. iDNES.cz [online]. 2011-07-16 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online.
  2. MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. dopl. vyd. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, 2018. ISBN 978-80-260-2270-1.
  3. Jaderné hlavice v Česku, Stará Voda, Úkryt „Granit“ č. 5 [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (česky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.