Búleutérion

Vedle athénského búleutéria, z něhož se zachovaly jen trosky, se lépe zachovala řada búleutérií v menších městech Řecka, Itálie a celého Středomoří. O jejich ústavách a praxi však víme velmi málo. Menší búleutéria byly budovy s obdélným půdorysem a jedinou místností, původně patrně s lavicemi kolem stěn. I velká búleutéria byla zastřešená s rozponem až přes 15 m, takže strop musel být podepřen sloupy. Kamenné stupňovité lavice tvořily obvykle kruhové segmenty, podobně jako ve starověkém divadle, s řečništěm uprostřed a s více či méně honosnou předsíní.

V Athénách, o nichž se zachovalo zdaleka nejvíce zpráv, stálo patrně od doby Kleisthénovy na západní straně agory pod Héfaistovým chrámem Staré búleutérion. Mělo téměř čtvercový půdorys s obdélnou předsíní a sál s dřevěnými lavicemi podél stěn. Strop byl podepřen pěti sloupy. Koncem 5. století př. n. l. bylo západněji postaveno Nové búletérion a Staré se změnilo na chrám Matky (Métroon), jak se mu dodnes říká. Zasedací místnost Nového búleutéria měla dvanáct řad půlkruhových kamenných lavic nad sebou.

Podobně byla zařízena ještě větší ekklésiastéria pro shromáždění všech občanů, z nichž některá se také zachovala. Jejich funkci v římské době patrně převzaly císařské basiliky, ovšem podstatně jinak uspořádané.

Malé čtverhranné búleutérion s lavicemi podél tří stěn se zachovalo v Olympii a další, větší i menší, jsou například v řeckém Argu, v Mantinei, na Lemnu nebo v Messini, v jihoitalském Paestu, ve francouzském Saint-Rémy-de-Provence a v tureckém Anamuru, Geyre, v Priéné, v Güllük Dağı a ve starověké Tróji (Hisarlik).

• 
  Búleutérion v Nyse
• 
  Búleutérion v Iasu
• 
  Búleutérion v Akrai
• 
  Búleutérion v Dodoně
• 
  Ekklésiastérion v Meseně
• 
  Ekklésiastérion v Paestu