Bílovický hřbet
Bílovický hřbet je geomorfologický okrsek na jižní Moravě, severně od Brna. Je součástí podcelku Adamovské vrchoviny, která je částí Drahanské vrchoviny.
Bílovický hřbet | |
---|---|
Nejvyšší bod | 465 m n. m. |
Rozloha | 8,95 km² |
Nadřazená jednotka | Adamovská vrchovina |
Sousední jednotky | Řícmanicko-kanický prolom, Ochozské plošiny, Obřanská kotlina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | granodiorit, slepenec |
Povodí | Svitava |
Souřadnice | 49°14′25″ s. š., 16°41′12″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IID-3A-9 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bílovický hřbet vytváří jihovýchodní okraj Adamovské vrchoviny, který se zařezává do prostoru Moravského krasu, východně od průlomového údolí řeky Svitavy. Je tvořen granodiority brněnského masivu a spodnodevonskými slepenci. Nejvyšším bodem je kóta 465 m n. m. (Zadní Hády / Spálenisko).[1]
Většina Bílovického hřbetu je zalesněna a spadá do působnosti Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně, skalní ostrožny nad údolím Svitavy obsahují také teplomilnou flóru. Jedná se o příměstskou výletní oblast těsně za hranicemi Brna s množstvím pomníků a studánek ve správě ŠLP Křtiny. V prostoru Bílovického hřbetu se nachází národní přírodní rezervace Hádecká planinka a přírodní rezervace Zadní Hády.[1]
Reference
- Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 81.