Bílkoviny ve výživě člověka

Bílkoviny v lidské výživě jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu tkání organizmu, jsou součástí enzymů a hormonů, zajišťují transport látek v organizmu a jsou zdrojem energie[1]. Základní stavební složkou bílkovin jsou aminokyseliny. Teprve ty jsou dále v organismu využitelné pro stavbu bílkovin tělu vlastních a nebo jsou využité na přeměnu na tuky nebo sacharidy. Podle množství a skladby aminokyselin určujeme jejich kvalitu.[2] Aminokyseliny dělíme na esenciální, semiesenciální a neesenciální. Aminokyseliny, které si naše tělo není schopno vyrobit samo, nazýváme esenciální a co do počtu je jich asi 20. Podle počtu zastoupení esenciálních aminokyselin se dále bílkoviny rozdělují na plnohodnotné a neplnohodnotné.[1]

Plnohodnotné bílkoviny jsou obsaženy ve výrobcích z mléka (mléčné výrobky), syrovátky a vajec. Dále se sem řadí maso vepřové, hovězí, skopové, drůbeží, zvěřinové, rybí a další.

Rostlinné bílkoviny jsou podle lékařské literatury neplnohodnotné s výjimkou sóji[3], která ovšem není vhodná jako každodenní zdroj potravy pro osoby mužského pohlaví z důvodu vysokého množství fytoestrogenů a možného narušení mužské plodnosti[4]. Nelékařské alternativní zdroje s tímto názorem nesouhlasí. Tyto alternativní zdroje bez lékařského vzdělání uvádějí, že konzumace rostlinných bílkovin, které jsou mj. v  luštěninách, obilovinách, ořechách, zelenině a bramborách je z hlediska aminokyselin dostačující a není třeba tyto potraviny nijak zvlášť kombinovat v rámci jednoho jídla i když podle lékařské literatury, většina rostlinné potravy neobsahuje všechny esenciální aminokyseliny, tudíž nejsou plnohodnotné. Ovšem podle amatérských veganských blogů postačuje konzumace bílkovin z různých rostlinných zdrojů během dne.[5][6] Semiesenciální jsou důležité pro růst a neesenciální si tělo dokáže samo vyrobit z esenciálních.[7]

Bílkoviny jsou dvojího původu: živočišného (maso, mléko, vejce) a rostlinného (luštěniny, obiloviny, brambory, těstoviny a sója).

Pozn. DDD = doporučená denní dávka

Negativní vliv vysokého příjmu bílkovin na ledviny byl však vyvrácen.[8]

Nedostatek bílkovin ve stravě se často vyskytuje současně s nedostatečným přívodem energie. Bílkoviny „jako zdroj energie jsou méně důležité než ostatní živiny, protože v dobře sestavené stravě hradí obvykle jen 12–20 % energie“.[7] Energetická hodnota 1g bílkovin je přibližně 17 kJ.