Bílý čaj

Termínem bílý čaj se obvykle označuje takový druh čaje, který obsahuje mladé nebo jen lehce a specificky zpracované lístky čajovníku čínského (Camellia sinensis).

Bai Hao Yinzhen z Futingu - provincie Fu-ťien je všeobecně považován za nejlepší druh bílého čaje

Bai Mu Dan, je považován za bílý čaj druhého stupně

Nepanuje všeobecná shoda na definici bílého čaje; některé zdroje používají tento termín k označení čaje, který je pouze sušen a dále není zpracováván[1], někteří tak označují čaj vyrobený z pupenů a nezralých čajových lístků, které se sklízejí krátce předtím, než se pupeny zcela otevřou, a pak se nechají zavadnout a usušit na slunci^[zdroj?], zatímco jiní sem řadí pupeny a velmi mladé listy, které byly před sušením spařeny (aby se deaktivoval enzym polyfenoloxidáza)[2]. Většina definic se ale shoduje v tom, že lístky bílého čaje nejsou svinovány ani oxidovány; výsledkem je jemnější a sladší chuť než u zelených nebo tradičních černých čajů.

Bílý čaj dostal své jméno podle jemných stříbřitě bílých chloupků na neotevřených pupenech čajovníku. Nálev z bílého čaje již není bílý, ale bledě žlutý až žlutohnědý.

Bílý čaj se tradičně zpracovává v Číně, a to hlavně v provincii Fu-ťien (Pai Mu Tan), ale v poslední době je produkován i ve východním Nepálu, Tchaj-wanu, severním Thajsku, Galle (jižní Srí Lance) a Indii.