Biela légia

Biela légia bylo podzemní antikomunistické křesťanské hnutí aktivně působící v Rakousku a na Slovensku v letech 1947-1951. Hnutí bylo založeno v Rakousku slovenskými emigranty a jeho nosnou ideou byl odpor proti komunistické diktatuře. Jeho členové odmítali s komunistickým režimem spolupracovat, navzájem se podporovali v boji proti němu, informovali okolní svět o aktuálních zločinech komunismu. Hlavními zakladateli hnutí byli Jozef Vicen a Dr. J. Mikula.

Hlavní devizou hnutí byly vysílačky, s jejich pomocí šlo z Rakouska na Slovensko svobodné slovenské vysílání ještě před vznikem Rádia Svobodná Evropa. Mezi hlavní úkoly vysílání patřily zprávy o dění na Slovensku, různé politické úvahy a klíčové informace pro slovenské podzemí - mimo jiné ve svém vysílání pravidelně dekonspirovala a identifikovala agenty StB.

Biela légia vytvořila na Slovensku účinnou síť informátorů, sympatizantů a převaděčů přes hranice. Komunisté hodnotili její činnost mj. jako vyzvědačství a velezradu a považovali ji za obzvláště nebezpečnou.[1]

Ve vykonstruovaných procesech, které proběhly na Slovensku s členy hnutí v letech 1951-1952, padlo 7 rozsudků smrti.[2] 20. února 1951 byli popraveni Anton Tunega, Albert Púčik a Eduard Tesár, jejichž případ je nejznámějším a nejlépe zdokumentovaným. Hlavním žalobcem byl komunistický prokurátor Anton Rašla.[3]

Jozef Vicen byl v roce 1957 z Rakouska agenty StB unesen do Československa a po odsouzení na 25 let ve vězení strávil jedenáct let.[4]