Bíňa

V roce 172 se v blízkosti castella na dolním toku řeky Hron nacházel římský císař Marcus Aurelius, který na čele svých legií vyrazil z Carnunta proti germánským kmenům, ohrožujícím Římskou říši. Tady, ve vojenském táboře, napsal své dílo „Ta eis heauton“, kde místo označil hned v úvodu: „Psané v zemi Kvádů nad Granuou“). Jedná se tak o první literární filozofické dílo sepsané na území dnešního Slovenska.

Událost o „zlatém dešti“, který Římany, odříznutých útočícími Germány od vod Hrona, zachránil před porážkou, jež je zaznamenána na oslavném římském sloupě, se stala také na dolním Hronu, a to 11. června 172. Toto datum je prvním v historii zaznamenaným přesným časovým údajem týkajícím se území dnešního Slovenska.

Tyto události by se mohly týkat území dnešní Bíně, resp. jejího bezprostředního okolí. Naznačují to zeměpisné údaje (dolní Hron, nad Hronom), ale zejména z vojenského hlediska v té době mimořádně výhodná strategická poloha místa, což s velkou pravděpodobností nemohlo být nevyužité při obranném tažení, jehož význam byl dán přítomností samotného císaře.

Do tohoto období by mohly spadat i tzv. bíňské valy – mohutné a dosud zachovány zbytky neurčitého původu. Kdo byl jejich původcem a uživatelem, je dodnes nejisté.

108 zlatých mincí z Byzantské říše z 5. století, nalezených při zemních pracích v r. 1964 (Jozef Paulík).

• Maďaři – 89,64 %
• Slováci – 9,04 %
• Romové –- 0,97 %
• Češi – 0,21 %
• Němci – 0,07 %

• Římští katolíci – 95,13 %
• Bez vyznání – 2,43 %
• Protestanti (hl. Reformování) – 0,83 %