Ave verum corpus
Ave verum corpus je krátká eucharistická píseň pocházející ze 14. století, připisovaná papežům Inocenci III., VI. a VI. Titul znamená „Buď pozdraveno tělo Kristovo“. Píseň je založena na básni z rukopisu kláštera v Reichenau u Bodamského jezera. Ve středověku byla zpívána při pozdvihování a požehnání.
Píseň vyjadřuje víru v reálnou přítomnost Ježíše ve svátosti eucharistie a jejich spasení skrze utrpení Krista a těch, kdo v něj věří. Současný text je jednou ze čtyř variant písní, které se dochovaly. Byl mnohokrát zhudebněn.
Wolfgang Amadeus Mozart jej zhudebnil šest měsíců před svou smrtí a jeho zpracování náleží k nejslavnějším. Styl, výraz a atmosféra díla se odlišují od hudby, kterou Mozart až dosud komponoval ve službách salcburského arcibiskupa. Technická brilance a odkaz na temné pojetí starších mší jsou nahrazeny srozumitelným stylem sborového zpěvu, který respektuje hlasy i smyčce. Stručné a přesné fráze a struktura a přímočarost projevu dávají tomuto miniaturnímu dílu zvláštní hloubku a duchovní sílu.
Originál
Ave, ave verum corpus
natum de Maria Virgine.
Vere passum immolatum
in cruce pro homine.
Cujus latus perforatum
unda fluxit et sanguine.
Esto nobis praegustatum
in mortis examine.
Volný překlad
Buď pozdraveno skutečné tělo Kristovo
zrozené z Marie Panny.
Skutečně trpící a umučené
na kříži pro člověka.
Z jeho probodeného boku
vytryskla voda a krev.
Ať je nadějí
v hodině naší smrti.