Australovenator wintonensis

Australovenator wintonensis („jižní lovec z Wintonu“) byl druh megaraptorního teropodního dinosaura, žijícího na území dnešní Austrálie v období přelomu spodní a svrchní křídy (cenoman, asi před 95 miliony let).[1]

Australovenator wintonensis
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 100 až 95 miliony let
Rekonstrukce vzhledu australovenatora
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Podřádteropodi (Theropoda)
NadčeleďMegaraptora
RodAustralovenator
Hocknull et al., 2009
Binomické jméno
Australovenator wintonensis
Hocknull et al., 2009
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objev

Tento teropod je znám podle objevů částečně zachovalé lebeční i postkraniální kostry ze souvrství Winton a pravděpodobně i souvrství Eumeralla a Griman Creek. Materiál s označením AODL 604 byl formálně popsán paleontologem Scottem Hucknellem a jeho kolegy v roce 2009. Podle fylogenetické analýzy je A. wintonensis zřejmě blízce příbuzný například rodu Fukuiraptor a karcharodontosauridům.[2]

Popis

Šlo o středně velkého alosauroida s délkou kolem 6 metrů[3] a hmotností asi 500 kg.[4] Byl zřejmě hbitým lovcem. Autory popisu byl dokonce označen jako „gepard doby křídové“. Stejně jako většina ostatních teropodů byl také dvounohým masožravým tvorem. Lovil nejspíš středně velké dinosaury i jiné obratlovce. Blízce příbuzným rodem byl zřejmě další australský megaraptor Rapator.

Fosilie tohoto teropoda byly podrobeny výzkumu za pomoci vyspělých záznamových 3D technologií.[5]

Odkazy

Reference
  1. http://cosmosmagazine.com/palaeontology/dinosaur-foot-reconstruction-fuels-cretaceous-footprint-debate
  2. SOCHA, Vladimír. Olympijský dinosaurus z Japonska. OSEL.cz [online]. 30. července 2021. Dostupné online. (česky)
  3. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  4. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 98-99 (anglicky)
  5. Matt A. White & Nicolás E. Campione (2021). A three-dimensional approach to visualize pairwise morphological variation and its application to fragmentary palaeontological specimens. PeerJ. 9: e10545. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.10545

Literatura
  • Hocknull, Scott A.; et al. (2009). „New mid-Cretaceous (latest Albian) dinosaurs from Winton, Queensland, Australia“. PLoS ONE 4 (7). doi:10.1371/journal.pone.0006190.
  • Molnar, Ralph E.; Flannery, Timothy F.; and Rich, Thomas H.V. (1981). „An allosaurid theropod dinosaur from the Early Cretaceous of Victoria, Australia“. Alcheringa 5: 141–146. doi:10.1080/03115518108565427.
  • Holtz, Thomas R., Jr.; Molnar, Ralph E.; and Currie, Philip J. (2004). Weishampel, David B.; Dodson, Peter; and Osmólska, Halszka (eds.). ed. The Dinosauria (2nd ed.). Berkeley: University of California Press. pp. 71–110. ISBN 0-520-24209-2.
  • Matt A. White, Alex G. Cook & Steven J. Rumbold (2017). A methodology of theropod print replication utilising the pedal reconstruction of Australovenator and a simulated paleo-sediment. PeerJ. 5:e3427. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.3427

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.