Aurornis
Aurornis („pták úsvitu“) byl rod malého opeřeného teropodního dinosaura z čeledi Anchiornithidae (klad Maniraptora, Paraves). Tento drobný dinosaurus žil v období rané pozdní jury (asi před 160 miliony let) na území dnešní severovýchodní Číny (souvrství Tiaojishan, provincie Liao-ning).
Aurornis Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 161 miliony let | |
---|---|
Rekonstrukce vzezření druhu Aurornis xui | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Theropoda |
Čeleď | Anchiornithidae |
Rod | Aurornis |
Binomické jméno | |
Aurornis xui Godefroit et al., 2013 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Aurornis byl malý opeřený dinosaurus s drápy na předních končetinách a se zubatými čelistmi, čímž se vzhledově lišil například od současných ptáků. Dosahoval přibližně velikosti bažanta, byl dlouhý asi 50 centimetrů a vážil kolem 250 gramů.[1] Vývojově byl primitivnější než o 10 milionů let mladší evropský Archaeopteryx.
Taxonomie
Aurornis byl zřejmě bazální deinonychosaur z čeledi Anchiornithidae a jeho příbuznými byly rody Anchiornis, Xiaotingia, Eosinopteryx a Caihong. Podle novější studie z roku 2017 však zástupci tohoto rodu možná představují jen zástupce, patřící ve skutečnosti do rodu Anchiornis.[2]
Odkazy
Reference
- Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 142-144 (anglicky)
- Pei, R.; Li, Q.; Meng, Q.; Norell, M. A.; Gao, K. "New specimens of Anchiornis huxleyi (Theropoda, Paraves) from the late Jurassic of northeastern China". Bulletin of the American Museum of Natural History. 411: 1–66.
Literatura
- Godefroit, P.; et al. (2013). "A Jurassic avialan dinosaur from China resolves the early phylogenetic history of birds". Nature. 498 (7454): 359–362. doi: 10.1038/nature12168
- Dongyu H., et al. (2018). A bony-crested Jurassic dinosaur with evidence of iridescent plumage highlights complexity in early paravian evolution. Nature Communications. 9. Article number: 217 (2018). doi:10.1038/s41467-017-02515-y