Éós

Kromě attického Ἕως Éós je toto jméno doloženo také v iónské a homérské řečtině jako Ἠώς Eós a v aiolštině jako Αὔως Auós a dórštině jako Ἀώς Áós.

Řecké éós a latinské aurora znamená jednoduše „úsvit“ a je odvozeno od praindoevropského kořene *haus/*haeus „svítící (rudě), plamen“[pozn. 2] s připojeným sufixem -ós- či -ró-. Ze stejného kořene jsou odvozeno i výše uvedené jméno Ušas.[2][3]

Mezi její další jména patří Día „zářící, jasná“ používané v Homérských hymnech, které může odkazovat na její příbuznost s nebem.[pozn. 3] Dalším jejím jménem je Erigone „brzy zrozená“, což odkazuje na fakt že se jako úsvit rodí každé ráno.[4]

Mezi její další epiteta patří:[5]

• Ορθρια (Orthia) „ráno-soumrak“
• Ἡμερα (Hémerá) „den“
• Τιτω (Titó) „den“
• Ροδοδακτυλος (Rhododaktylos) „růžovoprstá“
• Ροδοπαχυς (Rhodopachus) „růžovoramenná“
• Χρυσοπαχυς (Chrysopachus) „zlatoramenná“
• Φαεσφορος (Faesforos) „světlo přinášející“
• Κροκοπεπλος (Krokopeplos) „šafránem oděná“

Nejstarším a nejznámějším pramenem zmiňujím Éos je Hésiodova Theogonie která uvádí jako její rodiče titány Hyperiona a Theiu a jako její sourozence boha slunce Hélia a bohyni měsíce Seléné. V Homérských hymnech je matkou Éoje Euryfaseia, která je pravděpodobně totožná s Theiou. V pozdějších římských zdrojích je někdy jako její otec uváděn Pallás.[5]

Společně s Astraiem „Hvězdným“ zplodila podle Theogonie Anemoi „Větry“ tedy Zefýra, Borea a Nota.[pozn. 4] Dále je matkou dvou synů: Éósfora „Jitřenky“ a Hespera „Večernice“ a dcery Astraie „Hvězdné“.[5]

Éós měla řadu milenců, nejprve boha války Área. Za to ji Afrodité proklela tím, že se neustále zamilovávala do smrtelníků. Mezi ty patřil Órión, Kleitos, Kefalos a nakonec Tithónos, s kterým měla syny Emathióna a Memnona. S Kefalem měla také syna Faethóna, jmenovce známějšího syna Héliova.[5]