Auguste Barbier
Auguste Barbier, někdy Henri-Auguste Barbier (29. dubna 1805 Paříž – 13. února 1882 Nice) byl francouzský básník.
| Henri-Auguste Barbier | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. dubna 1805 Paříž |
| Úmrtí | 13. února 1882 (ve věku 76 let) Nice |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise |
| Povolání | básník, překladatel, dramatik, spisovatel a libretista |
| Národnost | Francouzi |
| Alma mater | Lyceum Jindřicha IV. |
| Témata | Červencová revoluce |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Narodil se v Paříži. Studoval na pařížském Lyceu Jindřicha IV., pak krátce studoval právo.
Ve své tvorbě byl původně inspirován událostmi Červencové revoluce z roku 1830 a v této souvislosti vytvořil celou řadu energických básní, kterými odsuzoval ducha současné doby. Jsou vystavěny na verších Andrého Chéniera a mnoho z nich je obsaženo v jeho významné sbírce Iambes (1831). Součástí kolekce jsou například básně „Dante“ (Dante), „Devadesát tři“ (Quatre-vingt-treize), „Idol“ (L'Idole), „Paříž“ (Paris), „Populárnost“ (La Popularité), „Štvanice“ (La Curée) nebo „Varšava“ (Varsovie).
Zbytek jeho básníckého díla je takřka neznámý. Okrajově tvořil prózu, paměti, umělecké kritiky a překládal. Dále spolupracoval s Leonem de Waillym na libretu opery Hectora Berlioza Benvenuto Cellini.
V roce 1869 byl přijat do Francouzské akademie. Zemřel v roce 1882 v Nice a pohřben je na pařížském hřbitově Père-Lachaise (23. sektor).
Externí odkazy
- Autor Auguste Barbier ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Henri-Auguste Barbier na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Auguste Barbier
- Plné texty děl autora Auguste Barbier v databázi Gallica
Autoritní data  |
|
|---|