Atafu

Podle sčítání lidu v 2006 zde oficiálně žilo 524 obyvatel (avšak jen 417 bylo přítomno při sčítání). 95% obyvatel patří ke kongregační církvi. Hlavní osada se nachází na severozápadě atolu. Presbytariánský kostel byl založen na ostrově v roce 1858, ale dnes téměř všichni obyvatelé patří ke Kongregační křesťanské církvi. První osada vznikla na jižním konci ostrůvku. Domy postavené podél laguny jsou ochlazovány prouděním pasátů.

Muži žijící na Atafu jsou velmi zkušenými rybáři. Využívají tradičních metod, které se dědí z otce na syna. Vytvářejí velmi efektivní návnady, pasti, sítě a nevody. Také varábějí velmi kvalitní kánoe, které jsou důležitými dopravními prostředky na jejich rybářských výpravách. 

Satelitní snímek Atafu

Atafu leží v Tichém Oceánu v pásmu hurikánů. Masivní bouře v lednu 1914 zničila kostel, většinu domů a vyvrátila mnoho kokosových palem.

Atol je zhruba trojúhelníkového tvaru. Laguna měří pět kilometrů od severu k jihu a čtyři kilometry od východu k západu v jejím nejširším místě. Atol je velmi nízko položený, v nejvyšším místě dosahuje pěti metrů. Je hustě zarostlý vegetací, především kokosovými palmami a ostatními druhy stromů, podobným těm, které můžeme najít na mnoha tichomořských ostrovech. Ještěrky, krysy a mořští ptáci jsou na ostrově obvyklými zástupci fauny. Ostrov také láká početná hejna ryb. 

Východní část ostrova je souvislý tenký pás země. Na rozdíl od západní strany se skládá z několika útesů a ostrůvků. Pozoruhodného ostrůvku ve tvaru obráceného V na severu, ostrůvku Alofi, který sem zasahuje ze západního útesu a ostrůvku Fenualoa ve tvaru L na jihozápadě. Menší Tamaseko se nachází v laguně poblíž Alofi. 

Útes, který spojuje ostrov a atol je mělký, a proto je možné při odlivu přecházet mezi ostrůvky. To také znamená, že je nemožné proplout lodí do laguny i když je moře u břehu hluboké. To umožňuje dobré ukotvení lodí, avšak také negativně přispívá ke škodám na ostrově při rozbouřeném moři. Plochost atolu a jeho umístění v pásu cyklonu vedla již k mnoha škodám na ostrově.

Tradiční kánoe neboli vaka

Polynésané pravděpodobně v dávných dobách ostrov navštívili, ale neusadili se zde. O evropský objev ostrova se postaral John Byron 21. června 1765 na lodi HMS Dolphin. Byron na ostrově nenašel žádné obyvatele. Atafu založil Tonuia a jeho manželka Lagimaina spolu s jejich sedmi dětmi.

V letech 1856 až 1979 Spojené státy tvrdily, že drží svrchovanost nad ostrovem a nad ostatními atoly patřící pod Tokelau. V roce 1979 USA připustili, že Tokelau bylo pod svrchovaností Nového Zélandu. Námořní hranice mezi Tokelau a Americkou Samou byly stvrzeny smlouvou Tokehega. 

26. srpna 2007 přistál na ostrově Ralph Tuijn při pokusu o veslování z Jižní Ameriky do Austrálie. 26. listopadu 2010 byli zachráněni tři dospívající chlapci z Atafu potom, co strávili na moři 50 unášeni proudem asi 1300 kilometrů (800 mil).

1. Fogolaki i Lalo
2. Fongalaki-Matangi (Fogalaki i Matagi)
3. Te Oki
4. Te Hepu
5. Laualalava
6. Te Kapi
7. Na Utua
8. Motu Atea
9. Motu Fakalalo
10. Hakea Lahi ki Matagi
11. Hakea O Himi
12. Malatea
13. Kenakena
14. Malo o Futa
15. Motu o Te Lakia
16. Komulo
17. Hakea o Apelamo
18. Na Hapiti
19. Niuefa
20. Fenualoa
21. Te Puka
22. Tamaheko
23. Te Alofi
24. Ulugagie
25. Atafu Village

• List of Guano Island claims

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atafu na anglické Wikipedii.

• History and map Archivováno 16. 1. 2019 na Wayback Machine
• Satellite image

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Atafu na Wikimedia Commons