Astrid Norská

Princezna Astrid byla pokřtěna v palácové kapli 31. března 1932 a jejími kmotry byli: prarodiče z otcovy strany, král Haakon VII. a královna Maud; prarodiče z matčiny strany, princ Karel a princezna Ingeborg ze Švédska; teta Astrid, vévodkyně brabantská; Alžběta, vévodkyně z Yorku; princezna Thyra Dánská; princ Evžen Švédský; a Jiří, vévoda z Kentu. Jména dostala po tetě Astrid a babičkách Maud a Ingeborg.

Princezna Astrid, 1950

Princezna Astrid vyrůstala na královském statku Skaugum v Askeru a byla soukromě vzdělávána. Druhou světovou válku strávila s matkou a sourozenci v exilu ve Washingtonu, DC.

Po válce studovala ekonomii a politické dějiny na Oxfordu.

Od matčiny smrti v dubnu 1954 do bratrovy svatby v srpnu 1968 byla princezna Astrid první dámou Norska, plnila s otcem všechny reprezentativní povinnosti, včetně státních návštěv.

Mezi její koníčky patří pletení, vyšívání, čtení a malování porcelánu.

V roce 2005 se zúčastnila ceremonií k 60. výročí ukončení druhé světové války, včetně odhalení plakátu, který označoval vyhnanství norského monarchy v Londýně.

V únoru 2012 princezna Astrid oslavila 80. narozeniny soukromou večeří v královském paláci v Oslu.

Princezna Astrid se 12. ledna 1961 provdala za rozvedeného Johana Martina Fernera (1927–2015), námořníka nešlechtického původu, olympijského medailistu a obchodníka v Askeru. Svatbu řídil biskup Arne Fjellbu. Pár mě pět dětí:

• Kateřina (1962)
• Benedikt (1963)
• Alexandr (1965)
• Alžběta (1969)
• Karel Kristián (1972)

• 12. února 1932 – 12. ledna 1961: Její Královská Výsost princezna Astrid Norská
• od 12. ledna 1961: Její Výsost princezna Astrid Fernerová