Aspazija
Aspazija, občanským jménem Elza Pliekšāneová, rodným jménem Elza Rozenbergová (16. března 1865, Jelgava – 5. listopadu 1943, Jūrmala) byla lotyšská spisovatelka.
Aspazija | |
---|---|
Narození | 4.jul. / 16. března 1865greg. Jelgavská farnost |
Úmrtí | 5. listopadu 1943 (ve věku 78 let) Dubulti |
Místo pohřbení | Rainisův hřbitov |
Povolání | básnířka, dramatička, politička, překladatelka, spisovatelka a novinářka |
Žánr | poezie |
Témata | poezie |
Ocenění | Řád tří hvězd Kříž uznání |
Manžel(ka) | Rainis |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život a dílo
Byla manželkou spisovatele Rainise, členka jím vedeného demokratického politického hnutí Jaunā strāva (Nový směr), později se angažovala v sociálně-demokratické straně. Její dílo bývá řazeno k pozdnímu romantismu. Jako první v pobaltské literatuře ztvárnila mravní svět moderní emancipované ženy, byla též aktivní feministkou. Jeden čas byla rovněž novinářkou, přispívala do deníku Dienas Lapa, spolu s manželem překládala Goethovo dílo do lotyštiny. Po revoluci v roce 1905 musela s manželem odejít do exilu ve Švýcarsku, ve městě Castagnola žili až do roku 1920. Poté se vrátili oba do nově vzniklého lotyšského státu, kde byli velmi aktivními organizátory kulturního a politického života. Po Rainisově smrti roku 1929 však žila Aspazija spíše v ústraní.
Jejími nejznámějšími básnickými sbírkami jsou Sarkanās puķes (Rudé květy), Dvēseles krēsla (Soumrak duše) a lyrická trilogie Saulains stūrītis (Slunečný koutek), Ziedu klēpis (Náruč kvítí) a Raganu nakts (Noc čarodějnic). Psala i veršovaná dramata: Vaidelote (Kněžka), Zaudētas tiesības (Ztracená práva), Sidraba šķidrauts (Stříbrný závoj), Aspazija.[1]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aspazija na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aspazija na anglické Wikipedii.
- Aspazija. webcache.googleusercontent.com [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online.
Literatura
- Stahnke, Astrida B. Aspazija: her life and her drama. Lanham, MD.: Univ. Press of America, 1984. ISBN 0-8191-3681-6 ; ISBN 0-8191-3682-4.
- Meskova, Sandra (2003). Two mothers of Latvian literature: Aspazija and Anna Brigadere. Journal of Baltic studies. 34.3, 276-297.