Tesařík pižmový

Velikostí značně proměnlivý brouk, od 1,3 cm až téměř k 4 cm, s výraznými dlouhými tykadly. Sameček má tělo delší než samička. Štíhlé protáhlé tělo je kryto kovově lesklými, do modra až modrozelena či zelenofialova zbarvenými krovkami. Někteří jedinci mají i měděné nebo dokonce černé zbarvení. Poddruh A. moschata ambrosiaca (Steven) rozšířený na jihu má červený štít. Brouk, jak již jeho druhové jméno napovídá, nás zaujme i pachem výrazně připomínajícím pižmo. Aromatický pronikavě vonící sekret, který vzniká chemickou přeměnou v potravě přijímané kyseliny salicylové, vylučuje ze žláz ústících na hrudi. Mezi předohrudí a středohrudí má stridulační lišty, jejichž třením o sebe vzniká slyšitelný vrzavý zvuk.

Je rozšířen v Evropě (včetně ČR) a v mírném pásmu Asie; v Evropě se vyskytuje i vysoko za polárním kruhem. Žije roztroušeně od nížin do nižších horských poloh. Vyhledává především lužní lesy a břehové porosty s dostatkem vrb, topolů a olší, v jejichž dřevě se vyvíjejí larvy.

V Česku je rozšířen sporadicky, v některých lokalitách je hojný, jinde vzácný.[1]

Na místě, kde najde vhodný živný strom, můžeme pozorovat i více jedinců najednou.

Dospělý brouk létá v červenci a srpnu. Protože se živí pylem, usedá na různé květy (na okoličnatá květenství miříkovitých rostlin, na květy tavolníku, řebříčku aj.). V zahradách bývá pozorován, jak saje šťávu z přezrálého ovoce. Brouci také sají mízu na poraněných břízách, vrbách, olších či javorech. Někdy je můžeme vidět sát mízu v hojném počtu a spolu se sršni a babočkami. Dospělého brouka lze spatřit i přímo na kmeni stromu, ve kterém probíhal vývoj larev.[2]

Tesařík pižmový (Aromia moschata)

Samička klade vajíčka pod kůru nebo do dutin stromů. Hostitelským stromem je nejčastěji vrba, resp. vrba jíva (Salix caprea), někdy topol, olše, jeřáb.
Bělavé larvy s malou příčnou hlavou a válcovitým, poněkud zploštělým tělem dorůstají asi 50 mm. Mají zakrnělé nohy – k pohybu v chodbách jim slouží části zesílené kutikuly (mozoly). Nejprve žijí pod kůrou, později vnikají do dřeva, v němž vykousávají chodbičky. Larev může být tolik, že po letech využívání zahubí hostitelský strom. (Většinou je to náletová jíva; její zničení není vnímáno jako významnější škoda.) Larva po dvou až třech letech zhotoví kukelní komůrku z dřevních pilin. Líhnoucí se brouk se prokusuje ven. Dospělci žijí jen několik týdnů v létě.

Detail hlavy brouka Aromia moschata

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice. Pokud jste se s ním v přírodě setkali, lze pozorování zaznamenat do databáze mapování výskytu.[3]

• AMANN, Gottfried. Hmyz v lese: kapesní obrazový atlas nejpozoruhodnějších brouků, motýlů a ostatního hmyzu středoevropských lesů, jejich vývojové stupně a požerky s textovou částí o jejich stavbě a životě. Vimperk: J. Steinbrener, 1995. 344 s. ISBN 80-901324-8-0.
• HŮRKA, Karel. Brouci České a Slovenské republiky = Beetles of the Czech and Slovak Republics. 2. nezměněné vyd. Zlín: Kabourek, 2017. 390 s. ISBN 978-80-86447-17-9.
• REICHHOLF-RIEHM, Helgard. Hmyz a pavoukovci. Praha: Knižní klub, 1997. 287 s. Edice Průvodce přírodou. ISBN 80-7176-583-X.
• ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci: [fotografický atlas]. Praha: Aventinum, 2008. 288 s. Edice Fotografické atlasy. ISBN 978-80-86858-43-2.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tesařík pižmový na Wikimedia Commons
• Galerie tesařík pižmový na Wikimedia Commons
• Taxon Aromia moschata ve Wikidruzích