Arje Arani

Narodil se v Rumunsku, odkud odešel do britské mandátní Palestiny, kde žil v kibucu Bejt Oren. Araniho mise začala 1. října 1943, kdy spolu s kolegou Arje Gukovskim seskočili nad Rumunskem.[2] Měli seskočit asi 60 kilometrů od Bukurešti, ale operace však skončila nezdarem, neboť kvůli navigační chybě dvojice dopadla přímo do rukou nepříteli.[2] Výsadkáři byli zatčeni a vyslýcháni, nikoliv však mučeni. Když se o jejich existenci dozvěděl Hermann Göring, požádalo o jejich vydání gestapo, ale rumunský vůdce Ion Antonescu to odmítl. Arani s Gukovskim byli drženi v zajateckém táboře[3] a v září 1944 společně s dalšími spojeneckými válečnými zajatci propuštěni.

Později téhož měsíce přivezl do mandátní Palestiny kousek zmuchlaného papíru s básní Šťastná zápalka (אשרי הגפרור, Ašrej ha-gafrur), kterou před svým odchodem do Maďarska předala Re'uvenu Dafnimu jeho kolegyně Chana Seneš. Sám Dafni pak později báseň svěřil Aranimu, aby ji odvezl z Evropy.[4]

Zahynul 29. července 1954 při neštěstí v kibucu Ma'agan, kde se jako host účastnil slavnostního odhalení památníku věnovaného výsadkáři Pereci Goldsteinovi. Nad místem oslav v rámci show prolétaly dva letouny Piper Cub a jeden z nich se vinou nešťastných okolností zřítil mezi hosty. Při tragédii na místě zahynulo patnáct osob a dalších dvacet šest bylo zraněno.[5]