Arbeiterova 4 (Tábor)

Dům čp. 57 stojí na nepravidelném pozemku p. č. 334, o výměře 254 m²,[3] je jednopatrový a jeho hladká čelní strana je situována do ohybu Arbeiterovy ulice, kde tvoří součást řadové zástavby. Původně renesanční dům, postavený na středověkém základě,[4] byl přestavován v 18. a 19. století.

Jako velká část domů v této oblasti i tento dům v roce podlehl požáru. Nově vystavěný dům (na místě dnešního dvorku) měl být v roce prodán, později však zchátral a roku zanikl.[5]

Další zmínky o stavbě na tomto místě jsou z počátku 18. století. Následné úpravy, které proběhly v roce 1910, byly ve stejném duchu. Byla zbourána pavlač, dřevěný záchod přestavěn na zděný a rozšířena konírna pro ustájení koní. Původní kolna byla v roce upravena pro kočáry.[6]

V roce byl zjištěn havarijní stav štítové zdi směrem do Zelenářské ulice a proběhly stavební práce pro záchranu ohrožených zdí, i statického zajištění podzemí. V roce byla z původní konírny zřízena garáž, v roce 1986 opravena fasáda a v letech – postupně provedena kompletní rekonstrukce včetně ohradních zdí kolem dvorků i parteru, vyměněna okna a položena nová střešní krytina.

Dům z hlediska památkového má význam především urbanistický, je nedílnou součástí řadové zástavby domů jižní fronty v této ulici. Směrem jižním vybíhá do ulice Zelenářské a spolu s ohradní zdí a bránou se stává pohledovou dominantou v severní frontě domů v Zelenářské ulici, směrem z ulice Soukenické. Na východě a na západě v Zelenářské ulici přiléhají k domu celkem dva dvorky.

V domě Arbeiterova 57 jsou také zajímavé sklepy - východní sklepní prostor je zaklenut valenou kamennou klenbou, západní sklepní prostor je zaklenut novodobější cihlovou valenou klenbou s výsečemi.[5]

Dům je veden jako nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 38803/3-4545 – měšťanský dům.[5] Dům je v soukromém vlastnictví. Stavem kulturních památek a kontrolou jejich užívání se zabývá odbor rozvoje MÚ Tábor, který také zajišťuje státní správu na úseku památkové péče a řeší většinu otázek týkajících se památek i památkově chráněného území.[7]Město Tábor je také od roku 1993 aktivně zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ).[8]

Již v roce 1962 bylo historické jádro Starého Města vyhlášeno národní kulturní památkou (č. 251/1962 Sb.), jako v jediném městě v té době v ČSSR. Centrální část města, jejíž součástí je i dům Arbeiterova 57/4, je protkána hustou sítí křivolakých uliček, skoro v každé z nich lze nalézt památkově chráněný dům. Většinou jde o renesanční památky, především o řadu měšťanských domů (cca 153 nemovitostí, z toho v soukromém vlastnictví 60%, ve vlastnictví obce 32 %), s jejich charakteristickými prvky (obloučkovými štíty, freskami, sgrafity).[9]

Současnost se zde prolíná s minulostí, s historickou atmosférou jeho ulic a staveb, jako je např. i tento měšťanský dům. I proto je Tábor označován za jedno z nejmalebnějších měst v České republice.[10]

• JANKOVEC, O.: Výběrový katalog urbanistických a stavebních proměn historické zóny města Tábora. Město Tábor, 2002
• ROHÁČEK, M.: Prameny a literatura k dějinám Tábora-Regenerace MPR, Výběrový katalog, Noviny táborské radnice, 2009
• ROHÁČEK, M.: Program regenerace městské památkové rezervace Tábor a okolí pro roky 2007 – 2010
• MICHALKOVÁ, J.: Přehled proměny Starého města Tábora od roku 1990 do roku 1999
• BRATKA, Petr aj. Tábor Městská památková rezervace. 1.vyd. Tábor, Ars Monument, 1992. ISBN 80-901174-0-6
• THIER K.: Staré domy a rodiny táborské, Tábor 1920