Arachné

Arachné byla dcerou pastýře Idmóna z Kolofónu v Lýdii a vynikala v předení. Počala tvrdit že je v tomto umění lepší než Athéna a nepřiznávala této bohyni žádnou zásluhu na svých dovednostech. Athéna se jí tedy zjevila v podobě staré ženy a řekla Arachné že se nemůže měřit bohům a aby prosila bohyni o odpuštění, dívka však trvala na své převaze a vyzvala Athénu ať se nevyhýbá soutěži. Poté bohyně sňala svůj převlek a soupeření o nejlepší tapisérii počalo – Athéna na té své vypodobnila bohy v jejich velikosti, zatímco Arachné milostná dobrodružství bohů. Athéna uražena dokonalostí dívčina díla a jeho námětem Arachninu tapisérii roztrhala, dívku fyzicky napadla a ta se zoufalství oběsila. Athéna poté s jistou lítostí i doznívajícím hněvem oběšenou pokropila vytážkem z Hekatiných bylin a proměnila v pavouka jež věčně přede své sítě.[2]

Ovidiovo zpracování příběhu je nejstarším známým a je otázkou zda není jeho invencí. Na existenci starší verze však může ukazovat zmínka ve Vergiliových Zpěvech pastýřských o pavoukovi jež byl obětí Minerviny zloby, přičemž pramenem by pak snad mohlo být ztracené dílo Heteroioumena „Proměny“ řeckého básníka Nikandra z Kolofónu. Až z doby po Ovidiově díle pochází zmínka Plinia staršího o jejím synu Closterovi jež vynalezl vřeteno, jméno této postavy snad může variace na jméno jedné z moir – Klóthó „Předoucí“. Druhá zmínka, kusá a nejasná pochází z Nonnových Dionýsiak. Mytoložka Wendilyn Emrys se tak domnívá že příběh o Arachné neměl předlohu v řecké mytické tradici a je Ovidiovou invencí, snad ovlivněnou lokálním maloasijským příběhem s nímž se autor setkal na svých cestách.[3]