Arabská guma

Arabská guma je pryskyřice (klej) získávaná z mízy některých druhů akácií (akácie senegalská – Acacia senegal a akácie arabská – Acacia seyal), které rostou v Severní Africe, jejím hlavním producentem je Súdán. Velkého významu má i v současném potravinářství a lékařství. Jde o dobře stravitelnou směs sacharidů a glykoproteinů, která se používá v potravinářství jako stabilizátor. V Evropské unii je arabská guma schválena jako potravinářská přídatná látka E 414.

arabská guma

Arabská guma

Obecné
Systematický název
Identifikace
Registrační číslo CAS 9000-01-5
Vlastnosti
Molární hmotnost
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Akácie senegalská, zdroj přírodní arabské gumy

Pryskyřice se získává sběrem z různých druhů akácie, zejména z akácie senegalské a akácie arabské. V kultuře vykuřovadel slouží zejména jako významné pojidlo tekutých látek, zejména éterických olejů. Drcená se používá jako součást bylinných vykuřovadel, protože snadno přebírá vonné vlastnosti jiných látek. Arabská guma nemá vlastní výraznou vůni.

Využití

Používá se především v potravinářství jako zahušťovadlo, emulgátor a stabilizátor nápojů. Například v Coca-Cole by se bez arabské gumy černé barvivo usazovalo na stěnách lahví.[1]

Dále se využívá v lékařství (jako plnivo a zahušťovadlo v zubním lékařství), při výrobě léčiv (potahování dražé), jako lepidlo na poštovních známkách a papírcích k balení tabáku či marihuany, součást klovatiny nebo fixativu v malířství. Na počátku 20. století se používala v piktorialismu ve fotografických ušlechtilých tiscích. Používá se dodnes v polygrafickém průmyslu k pogumování tiskových desek.

Arabská guma má silný svíravý účinek. Obsahuje taniny, sliz a flavonoidy.[2] Ve starém Egyptě byla arabská guma (známá jako kami) používána pro balzamování mrtvých. Byla také používána k léčbě virových kožních onemocnění.[3] V lékopisech je arabská guma uváděna jako účinná látka.

Vedlejší účinky v potravinách

Při použití jako přídatná látka v potravinách může způsobovat alergii.[4]

Produkce

50 % světové celosvětové poptávky v množství 50 000 až 60 000 tun dodává Súdán. V minulosti pokrýval Súdán 85–90 % poptávky. Dalšími producenty jsou Čad, Senegal a Nigérie. Poté, co v roce 1997 uvalily Spojené státy na Súdán přísné obchodní embargo, krátce na to z něj byla vyňata arabská guma, aby byly zajištěny dodávky pro firmu Coca-Cola.[1]

Odkazy

Reference
  1. Archivní kopie na Internet Archive, In: Le Monde diplomatique. 8. 4. 2011.
  2. Eva Shenia Shemyakova: ‘Des Juden buch von kreuczenach’. Untersuchung und Edition des Rezeptteils des Heidelberger Cpg 786. In: Fachprosaforschung – Grenzüberschreitungen. Band 8/9, 2012/13, S. 207–265, hier: S. 225.
  3. Abu Bakr Muḥammad ibn Zakariya Razi, William Alexander Greenhill: A Treatise on the Small-pox and Measles. Sydenham Society, 1848, OCLC 7083032.
  4. ferpotravina.cz, E414 – Arabská guma

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.