Orlíček

Orlíček (Aquilegia) je rod rostlin z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae). Orlíčky jsou vytrvalé, zřídka dvouleté byliny. Orlíčky rostou po celém severním mírném pásmu, kde bylo nalezeno na sedmdesát druhů. Rostliny tvoří vzpřímené větvené lodyhy. Listy s 2–3krát trojčetnými čepelemi. Květy mají nálevkovitou korunu s dlouhými ostruhami. Kališní lístky jsou velké, ploché a u některých kultivarů odlišně zbarvené bíle, nebo v odstínech žluté, růžové, oranžové a modré až fialové.[L 1] Květy orlíčků mají nezaměnitelnou stavbu, jsou pravidelné, pětičetné, většinou převislé. Tvoří je pět okvětních lístků a pět lístků nektariových s ostruhami. Plod jsou měchýřky.[1]

Orlíček
Orlíček obecný (Aquilegia vulgaris)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádpryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleďpryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rodorlíček (Aquilegia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Použití

Některé druhy tohoto rodu lze použít jako okrasné rostliny. V ČR se pěstují především kultivary orlíčků, vyznačující se dlouhými rovnými ostruhami a velkými květy výrazných barev. Na vzniku těchto hybridů se podílely hlavně severoamerické druhy, jako je Aquilegia chrysantba, Aquilegia skinneri, Aquilegia canadensis, hlavně však Aquilegia coeruka.[L 1] Rostlina je vhodná pro výsadby v parcích, nejlépe nepravidelných kompozic přírodního charakteru.

Orlíček byl květinou často zobrazovanou malíři, pro krásný tvar květu. Byl oblíbenou květinou (motivem) na italských výšivkách.[2]

Zástupci

  • orlíček alpský (Aquilegia alpina)
  • orlíček černavý (Aquilegia nigricans)
  • orlíček černofialový (Aquilegia atrata)
  • orlíček kanadský (Aquilegia canadensis)
  • orlíček modrý (Aquilegia coerulea)
  • orlíček obecný (Aquilegia vulgaris)
  • orlíček olympský (Aquilegia olympica)
  • orlíček pyrenejský (Aquilegia pyrenaica)
  • orlíček sibiřský (Aquilegia sibirica)
  • orlíček slovenský (Aquilegia longisepala)
  • orlíček vějířnatý (Aquilegia flabellata)
  • orlíček zelenokvětý (Aquilegia viridiflora)
  • orlíček zkřížený (Aquilegia × hybrida)
  • orlíček zlatý (Aquilegia aurea)[3][4][5]

Pěstování

Nároky

Při pěstování v mírném pásmu (ČR) se daří na slunci i v polostínu. Vhodná je propustná, humózní až hlinitá půda, vlhká, nebo dobře zásobená vodou a živinami. Orlíček má použití hlavně jako atraktivní trvalka ve smíšených letničkových a trvalkových záhonech. Hodí se též k řezu. Sází se do sponu 50–60 cm.[L 1]

Rozmnožování

Na jaře v dubnu a květnu výsevem semen na záhon. Mladé rostliny se přepichují do nádob, v nichž jsou rostliny dopěstovány.

Druhy ve střední Evropě

V České republice roste přirozeně jen orlíček obecný (Aquilegia vulgaris). V Alpách rostou některé další druhy, například orlíček alpský (Aquilegia alpina), orlíček černofialový (Aqulegia atrata), orlíček černavý (Aquilegia nigricans) nebo druh Aquilegia einseleana.

Hybridy a kříženci

Ve střední Evropě se orlíčky hojně pěstují jako okrasné rostliny, kromě orlíčku obecného a různých jeho kultivarů se pěstují i jiné druhy a jejich kříženci, např.:

  • Aquilegia × cultorum,
  • Aquilegia × hybrida.

Kultivary

Kultivary jsou: 'Crimson Star' – červenobílý, 'Edelweiss' – bílý aj.

Choroby a škůdci

Housenice pilatek způsobují holožír. Virová zelenokvětost je infekční virová choroba rostlin. Napadené rostliny je třeba odstranit.

Odkazy

Literatura

  1. VANĚK, Vlastimil; VAŇKOVÁ, Jana. Trvalky. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1982.

Reference

  1. Orlíček obecný - Aquilegia vulgaris [online]. AtlasRostlin.cz [cit. 2010-02-18]. Dostupné online. (česky)
  2. CLUTTON-BROCK, A. STUDIES IN GARDENING. [s.l.]: CHARLES SCRIBNER'S SONS, 1916. Dostupné online. S. 16-19. (anglicky)
  3. FINKENZELLER, Xaver. Rostliny Alp. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1472-6.
  4. Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.
  5. Biolib [online]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.