Aprovizace

Aprovizace označovala v českých zemích za první světové války (a v dalších částech Rakousko-Uherska) nouzové zásobování potravinami (a případně dalším zbožím[zdroj?]) pro civilní obyvatelstvo. Název odkazoval na válečné zásobování a byl převzat z německého approvisation, kde označovalo zajišťování zásob armády. Původně logistický termín zlidověl během války.[1]

Aprovisační skladiště v Plzni.

Historický vývoj

Důvodem zřízení aprovizace byly problémy s trhem s potravinami již na začátku války; nejprve rostly ceny jídla a zároveň klesaly příjmy domácností. I přesto mizelo jídlo z obchodů zcela a lidé si nemohli vůbec žádné pořídit i když ještě měli peníze. Problém se proto pokoušely vyřešit samosprávy i stát. Byla vydána řada tzv. aprovizačních nařízení, které se dotýkala především způsobu výroby potravin tak, aby bylo možné upřednostnit kvantitu před kvalitou. Města a obce mohly vyvlastňovat zásoby potravin pro účely další redistribuce. V rámci samospráv byly ustanovovány aprovizační komise. Již v srpnu 1914 byly ustanovovány tzv. aprovizační kanceláře,[2] které měly řídit síť aprovizačních skladišť umístěných v různých městech. Výdej potravin obyvatelstvu z nich byl potom realizován pomocí přídělového systému. Ten byl v průběhu války zaváděn postupně na veškeré potraviny denní potřeby. Od 11. dubna 1915 byl např. chléb na příděl prostřednictvím tzv. chlebenek a později i další potraviny. Skladiště byla zřizována ve všech větších městech. Aprovizační skladiště se nacházelo např. i v zasedacím sálu současné Poslanecké sněmovně PČR.[3]

Vzhledem k postupně se snižujícím přídělům potravin docházelo především v letech 1917 a 1918 před jednotlivými skladišti k různým střetům, protestům, demonstracím a potyčkám. Centrální systém většinou kolaboval; úřady na rakousko-uherské úrovni, které měly zajistit odpovídající distribuci potravin, neměly dostatečné pravomoci, jednotlivé části monarchie si konkurovaly mezi sebou a mezi lidmi se šířily zvěsti o tom, kde jídlo je a kde není. Jak postupně válka stále více monarchii vyčerpávala, tak propukaly hladové bouře a další neklid se stále vzrůstající intenzitou. Terči útoku se stávaly i kanceláře, odkud byla aprovizační skladiště řízena.[4] Lidé byli nuceni stát dlouhé hodiny ve frontách, mnohdy je zastupovaly děti.

Převzetí aprovizačního systému bylo uskutečněno hned po vzniku Československa dne 28. října 1918.

Související články

Literatura

Reference
  1. Článek na portálu nase-rec.cuj.cas.cz
  2. HRDINA, Lukáš. Plzeň během První světové války. Plzeň, 2017. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Roman Kodet. s. 15. Dostupné online. (čeština)
  3. Článek na portálu aktualne.cz
  4. HRDINA, Lukáš. Plzeň během První světové války. Plzeň, 2017. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Roman Kodet. s. 66. Dostupné online. (čeština)

Externí odkazy

Slovníkové heslo aprovizace ve Wikislovníku

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.