Anton Ryger

Vystudoval práva na Františkově univerzitě v Olomouci. Dne 17. května 1831 získal titul doktora práv. Působil jako vychovatel v šlechtických rodinách. Později byl činný jako advokát v Olomouci, Opavě a Vídni. Následně byl úředníkem u zemského soudu a advokát a notář v Rohrbachu v Horních Rakousích. Od roku 1852 působil coby advokát a notář v moravském Holešově.[4]

Po obnovení ústavního systému vlády se zapojil i do politické činnosti. V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen za poslance Moravského zemského sněmu za městskou kurii, obvod Kroměříž.[6] Opětovně byl zemským poslancem zvolen i v roce 1867, nyní za kurii venkovských obcí, obvod Šumperk, Wiesenberg a Staré Město.[4] Zemský sněm ho delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii městskou. Opětovně byl zemským sněm do vídeňského parlamentu vyslán roku 1867. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 za městskou kurii, obvod Hranice, Lipník atd.[7] K roku 1861 se uvádí jako advokát, bytem v Holešově.[8]

V zákonodárných sborech patřil k provídeňské Ústavní straně, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik.[4] Na mandát zemského poslance rezignoval někdy na přelomu let 1879 a 1880. V říjnu 1879 byl zvolen za člena zemské komise pro upravení daně pozemkové. V červnu 1880 již se uvádí mezi rezignovavšími poslanci.[9]

Zemřel v prosinci 1887. Český tisk ho v posmrtné vzpomínce zařadil mezi odpůrce naše.[3]