Antonín Sobotka

Profesí byl advokátem na Zbraslavi.[5] Na přelomu století se angažoval v pokrokářských politických formacích. Byl spolupracovníkem Karla Baxy a členem České státoprávní strany. Podílel se na vypracování jejího programu, ve kterém zdůrazňoval antisemitskou agendu (emancipace od židů).[6] Patřil mezi zakladatele periodika Radikální listy.[7]

Na počátku století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. Roku 1906 nastoupil do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen v doplňovacích volbách za kurii městskou, obvod Kolín, Poděbrady, Kouřim. Nastoupil 9. února 1906 místo Josefa Fořta[8] V květnu 1906 se uvádí jako jeden z 6 členů poslaneckého klubu Česká národně sociální jednota (National-sozial-böhmische Vereinigung) na Říšské radě.[9]

Ve volbách v roce 1908 byl zvolen také do Českého zemského sněmu v kurii městské, obvod Příbram, Březové Hory.[10] Politicky se uvádí coby kandidát spojených českých státoprávních stran[11] (Česká strana státoprávně pokroková, vzniklá roku 1908).[12] Kvůli obstrukcím se ovšem sněm po roce 1908 ve svém plénu fakticky nescházel.

Poté, co státoprávně pokroková strana neuspěla ve volbách do Říšské rady roku 1911, došlo k obměně jejího vedení a předsedou se stal Sobotka. Z předsednické funkce odstoupil během první světové války pro nesouhlas s válečnou politikou strany.[13] Následně opustil politický život.[4] Působil jen publicisticky (odborné články na téma daní, berní a dávek ze zábav).[7]

Zemřel v červnu 1919,[4] po delší nemoci.[7]