Antonín Měšťan

Maturoval v roce 1949 na reálném gymnáziu v pražských Dejvicích. Poté vystudoval polonistiku a rusistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval roku 1953. Poté krátce pracoval jako překladatel ve Výzkumném osvětovém ústavu, aby v roce 1954 zahájil kariéru vědeckou, nástupem do Slovanského ústavu Československé akademie věd. Tam se stal v roce 1959 kandidátem věd, když obhájil práci Polsko a Poláci v českém písemnictví 16. století. V roce 1966 dostal pozvání na univerzitu ve Freiburgu, aby učil češtinu a polštinu. Učil souběžně též na univerzitě v Heidelbergu. Ve Freiburgu se roku 1971 stal docentem, v roce 1974 byl jmenován mimořádným profesorem. Do roku 1974 byl v Německu s povolením československých úřadů, po vypršení termínu, kdy se měl vrátit, se rozhodl v Německu zůstat a oficiálně emigrovat. V roce 1980 se ve Freiburgu stal řádným profesorem. Učil zde do září 1995. V emigraci též přispíval do exilového tisku (pařížské Svědectví, newyorské Proměny ad.) a spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa. Po sametové revoluci rozvinul aktivity i v bývalé vlasti. V roce 1992 se stal ředitelem Slovanského ústavu Akademie věd v Praze a byl jím až do roku 1998.[1] Vždy se hlásil ke slavistické linii Karla Krejčího, která oponovala strukturalismu, v české slavistice jinak tradičně převládajícímu.[2]

• Češi, Slováci a Poláci po roce 1945 (1975)
• Geschichte der tschechischen Literatur im 19. und 20. Jahrhundert (1984)
• Česká literatura 1785–1985 (1987)
• Wörterbuch zu Karel Hynek Mácha: „Máj“ (1988)
• Česká literatura mezi Němci a Slovany (2002)