Antonín Červinka

Ve školním roce 1956/1957 se uvádí jako vedoucí katedry politické ekonomie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1955 byl docentem politické ekonomie.[2] V 60. letech 20. století zasedal v takzvané barnabitské komisi, která řešila nápravu některých křivd období stalinismu. V jejím rámci působil v odborné skupině, která se zabývala otázkou česko-slovenských vztahů a ekonomického vývoje obou částí republiky.[3] V roce 1968 publikoval články na téma ekonomických souvislostí česko-slovenského soužití.[4]

Po federalizaci Československa usedl v lednu 1969 do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Do funkce ho nominovala Česká národní rada, kde rovněž zasedal. Ve federálním parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1971.[5] Získal i vládní post. Ve vládě Stanislava Rázla a vládě Josefa Kempného a Josefa Korčáka byl v letech 1969-1971 místopředsedou vlády České socialistické republiky.

Na přelomu let 1969-1970 zasedal v zvláštní komisi při vládě ČSSR, která měla řešit revizi ústavního zákona o federalizaci Československa. V česko-slovenských státoprávních vztazích pak došlo k omezení pravomocí republik.[6]

Jeho bratr Karel Červinka byl ředitelem nakladatelství Mladá fronta. Krátce poté, co Antonín Červinka opustil českou vládu, byl bratr Karel zbaven své ředitelské funkce.[7] I během 80. let 20. století se veřejně angažoval. V roce 1987 například vystoupil jako jeden z hostů v diskuzním pořadu Spravedlnost pro všechny, který připravila Československá televize.[8]

Po roce 1989 se dál politicky angažoval. V komunálních volbách roku 1998 a znovu v komunálních volbách roku 2002 byl zvolen zastupitelem městské části Praha 13 za KSČM. Je tehdy uváděn jako důchodce.[9] V roce 2002 se podílel jako jeden z přednášejících na diskuzi pořádané Klubem ekonomů blízkým KSČM na téma Sociální a důchodové zabezpečení - zdroje a rizika, kde vystoupil s projevem na téma Sociální doktrína pro Českou republiku.[10]