Antoine Busnois

Antoine Busnois (také Busnoys kolem 1430? – 6. listopadu 1492 Bruggy) byl francouzský hudební skladatel franko-vlámské školy a básník.

Antoine Busnois
Základní informace
Narození1430
Béthune
Úmrtí6. listopadu 1492 (ve věku 61–62 let)
Bruggy
Žánryklasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, spisovatel a básník
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život
Rukopis Missa O Crux Lignum Antoina Busnoise

Detaily jeho života v mládí jsou pouze spekulativní. Pocházel pravděpodobně z blízkosti městečka Béthune v departementu Pas-de-Calais, případně přímo z vesnice Busnes, na kterou by jeho jméno ukazovalo. Mohl být zpřízněn s některou aristokratickou rodinou z Busnes. Příbuzným mohl být Philippe de Busnes, kanovník chrámu Notre-Dame v Lens. Záhy obdržel kvalitní hudební vzdělání, patrně jako chrámový sborista někde ve střední Francii. Na šlechtický původ může ukazovat i to, že již ve dvaceti letech se objevuje u francouzského královského dvora.

V roce 1461 byl kaplanem v Tours. Že nebyl úplně mírumilovný muž je zřejmé z žádosti o milost, kterou podal v Tours a v níž přiznává, že byl členem skupiny, která zbila do krve kněze a to ne jednou, ale pětkrát. Za to, že sloužil mši aniž by byl vysvěcen na kněze, byl dokonce exkomunikován z církve. Teprve papež Pius II. mu udělil milost.

Z katedrály se přesunul do kolegiátního kostela sv. Martina, kde se stal v roce 1465 podjáhnem. V té době byl v této instituci pokladníkem Johannes Ockeghem, takže oba skladatelé se zřejmě dobře znali. Ještě v tomto roce se Busnois přestěhoval do Poitiers. Tam působil jako sbormistr chlapeckého sboru a získal si pověst znamenitého učitele zpěvu i skladatele. Bez známého důvodu však v následujícím roce odešel do Burgundska.

V roce 1467 se stal hudebníkem a skladatelem na burgundském dvoře První skladby byly komponovány ještě za života vévody Filipa III.. Ten 15. června zemřel a vévodou se stal Karel Smělý, kterému je již dedikováno jedno z Busnoisových motet. Karel si Busnoise oblíbil jak jako zpěváka, tak i jako skladatele. Busnois jej doprovázel na dobrodružných válečných taženích a byl přítomen vítěznému obléhání Neussu v roce 1475 i zdrcující porážce v bitvě u Nancy, ve které byl Karel Smělý zabit. Busnoisovi se podařilo uniknout.

U burgundského dvora zůstal ještě i za vlády Marie Burgundské. Osudy skladatele po smrti vévodkyně v roce 1482 nejsou přesně známy. Zřejmě však zůstal v Bruggách, neboť v den své smrti v roce 1482 byl zaměstnán v katedrále sv. Spasitele (Katedraal St-Salvator). V této katedrále je také pohřben.

Dílo

Věnoval se duchovní i světské hudbě, známý se stal především jako skladatel světských písní.

Mše
  • Missa L'homme armé
  • Missa O crux lignum
  • Patrem Vilayge

Mše připisované Busnoisovi
  • Missa L'Ardent desir
  • 6 Missa L'homme armé (I. – VI.)
  • Missa sine nomine
  • Missa Quant ce viendra

Moteta a magnificat
  • Ad coenam agni providi
  • Alleluia, verbum caro factum est
  • Anima mea liquefacta est / Stirps Jesse
  • Anthoni usque limina
  • Asperges me (ztraceno)
  • Conditor alme siderum
  • Gaude coelestis domina
  • In hydraulis
  • Lamentation on the death of Guillaume Dufay (1474, ztraceno)
  • Magnificat sexti toni
  • Noel, noel
  • 2 Regina caeli
  • Victimae paschali laudes.

Moteta a magnificat připisovaná Busnoisovi
  • Magnificat octavi toni
  • Magnificat secundi toni
  • Incomprehensibilia Preter rerum ordinem

Světská hudba
  • Advegne que advenir pourra
  • Amours nous traicte Je m'en vois
  • A qui vens tu tes coquilles
  • Au gré de mes iculx
  • A une dame
  • Au povre par necessité
  • A vous, sans autre
  • Bel acueil
  • Bone chére
  • Ce n’est pas moy
  • C'est bien maleur
  • C'est vous en qui
  • Con tutta gentileça
  • Corps digne; Dieu quel
  • Cy dit benedicite
  • En soustenant
  • En tous les lieux
  • En voyant sa dame
  • Esaint-il merci
  • Faictes de moy
  • Faulx mesdisans
  • Fortuna desperata
  • (O) Fortune, trop tu es dure
  • Ha que ville
  • In myne zynn
  • Ja que lui ne
  • J'ay mayns de bien
  • J'ay pris amours tout au rebours
  • Je m'esbaïs de vous
  • Je ne demande aultre degré
  • Je ne demande lialté
  • Je ne puis vivre ainsi
  • Joye me fuit
  • Laissez dangier
  • L'autrier la pieça;En l'ombre du buissonet; Trop suis jonette
  • L'autrier que passa
  • Le corps s'en va
  • Le monde a tel
  • Ma damoiselle
  • Maintes femmes
  • Ma plus qu'assez
  • Ma tres souveraine princesse
  • M'a vostre cueur
  • Mon mignault; Gracieuse, playsant
  • Mon seul et sangle souvenir
  • On a grant mal; On est bien malade
  • Pour entretenir mes amours
  • Pucellotte
  • Quant j'ay au cueur
  • Quant vous me ferez
  • Quelque povre homme
  • Quelque povre homme
  • Resjois toy terre de France; Rex pacificus
  • Seule a par moy
  • Soudainementmon cueur
  • Terrible dame
  • Une filleresse; S'il y a compagnion; Vostre amour
  • Ung grand povtre homme
  • Ung plus que tous
  • Vostre beauté; Vous marchez
  • Vostre gracieuse acointance.

Díla s nejistým autorstvím
  • Amours, amours, amours
  • Amours fait moult; Il est de binne heure né; Tant que nostre argent dura
  • Cent mile escus
  • Et qui la dira
  • J'ay bien choisi
  • Il sera pour vous canbatu; L'homme armé
  • Je ne fay plus
  • Je suis venu
  • Le serviteur
  • Quant ce vendra
  • Sans avoir
  • Se brief puis

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antoine Busnois na anglické Wikipedii.

    Literatura
    • Paula Higgins: Antoine Busnoys, Grove Music Online ed. L. Macy (Accessed November 5, 2005),
    • Antoine Busnois, Burgundian School in The New Grove Dictionary of Music and Musicians, ed. Stanley Sadie. 20 vol. London, Macmillan Publishers Ltd., 1980. ISBN 1-56159-174-2
    • Gustave Reese: Music in the Renaissance. New York, W.W. Norton & Co., 1954. ISBN 0-393-09530-4
    • Harold Gleason, Warren Becker: Music in the Middle Ages and Renaissance (Music Literature Outlines Series I). Bloomington, Indiana. Frangipani Press, 1986. ISBN 0-89917-034-X
    • Paula Higgins, ed.: Antoine Busnoys: Method, Meaning, and Context in Late Medieval Music. New York: Oxford University Press, 1999. ISBN 0-19-816406-8
    • Mario Giuseppe Genesi: Identified a secular 3-male voice chanson in a tapestry work of the Piacenza Collegio Alberoni XVth century Collection in Strenna Piacentina 2010, Piacenza, TEP Editions, pp. 33–65.

    Externí odkazy
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.