Anna Irmanovová

Anna Irmanovová, rozená Anna Hermachová (*24. října 1970 v Praze), je česká malířka, performerka a publicistka. Vystavuje od roku 1985.

Mgr. et MgA. Anna Irmanovová
Rodné jménoAnna Hermachová
Narození24. října 1970 (51 let)
Praha
Československo Československo
Povoláníspisovatelka, novinářka, malířka, fotografka, redaktorka, publicistka, učitelka, překladatelka a výtvarnice
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Je dcerou psycholožky PhDr. Kateřiny Irmanovové a PhDr. Jiřího Hermacha, který v roce 1975 emigroval do Francie. Od dětství prošla klasickou taneční výchovou (prof. Chmelová, prof. Kordačová), v roce 1984 se stala členkou VUS UK, kde její taneční směřování zcela podlehlo vlivu techniky Marthy Graham a londýnské contemporary dance. Při studiu na SUPŠ v Praze 1985 – 1990 se zúčastňovala ilegálních a neoficiálních výstav a divadelních performancí. Vstoupila do souboru SPB, Studia pohybového divadla.

Studio pohybového divadla

V 80. letech se během studia na SUPŠ v Praze připojila k souboru Studio pohybového divadla, které následovalo divadelní práci původního souboru Křesadla a Bílého divadla. Vedení režisérky a autorky Niny Vangeli ji nasměrovalo k fyzickému divadlu a ke studiu filosofie a literatury. Ve Studiu pohybového divadla vystupovala v představeních Requiem, Mezopotamie, Nó a Bardo The Dol. V souboru setrvala až do jeho zániku v roce 1992. Vystupovala s Alternativní scénou Studia pohybového divadla, založenou Vladimírem Hulcem.[1]

Publicistika

Začátkem devadesátých let se prosadila jako publicistka a teoretička umění v nově vznikajících novinách, periodikách a kritických revuích. Věnovala se překladům filosofických děl. V reakci na zužující se prostor v běžných periodikách koncem roku 1995 začala uvažovat o založení vlastního uměleckého časopisu.[2][3][4][5]

Taneční zóna

Společně s tanečnicí a choreografkou Lenkou Flory vytvořila 1996 kritickou revui pod názvem Taneční sezóna, která přímo navázala mezinárodní spolupráci s tanečními časopisy Dance Now, Dancing Times, Saisones de la Dance. Ke spolupráci přizvala Evu Blažíčkovou, zakladatelku Duncan Centra, Ninu Vangeli, Yvonu Kreuzmannovou ředitelku Tance Praha a Ondřeje Hraba, ředitele Divadla Archa. Revue si kladla za cíl rozšířit informace o tanečním umění, přesahu a prolínání uměleckých směrů a rozpohybovat stojaté a veřejnosti zcela neznámé, vody současné taneční kritiky. Taneční sezóna od začátku dávala příležitost mladým začínajícím fotografům a dále spolupracovala s renomovanými fotografy, ke grafické úpravě přizvala tehdejšího progresívního grafika Ivana Mečla a jeho studio Divus. Během prvních let vydávání kritické revue došlo ke změně názvu periodika na Taneční zóna. Anna Irmanovová byla šéfredaktorkou od roku 1996 – 2002. Během roku 2002 předala vedení Nině Vangeli.[6]

Umělecká tvorba

Pod pobídkou a vedením prof.Václava Stratila, (studium v jeho ateliéru v letech 1998 – 2003 na FAVU VUT v Brně) se vrátila k vlastní umělecké tvorbě a rozvinula autorskou performanci. Vystavuje doma i v Evropě, její díla jsou zastoupena v soukromých i muzejních sbírkách. V roce 2009 se začala věnovat light designu. V letech 2010 – 2013 vystupovala s autorským projektem Teatrum Angelicum Animae Sporckii na mezinárodním festivalu barokního divadla Teatrum Kuks. V roce 2006 se podílela na uvedení opery Petra Kofroně, Mai 68 v ND v Praze a v ND v Brně. V roce 2009 – 10 spolupracovala s Národním divadlem na inscenaci Káťa Kabanová režiséra Roberta Wilsona. Od roku 2008 vede vlastní Hudebněvýtvarné workshopy pro děti a kurz Psychotance. Vytváří autorské performance live painting, light design ve spolupráci s hudebníky a skladateli současné hudby.[7][8][9][10][11][12]

Odkazy

Reference

  1. Studio pohybového divadla – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
  2. Autor: Anna Irmanovová. kulturní magazín Uni [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (česky)
  3. Anna Irmanovová - KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production). www.kulturni-noviny.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
  4. Anna Irmanovová – Večer přiměřených depresí [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (česky)
  5. Titan v dlani, šepoty klarinetů a pouštní bouře. www.advojka.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
  6. Taneční sezóna/Zóna – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
  7. Anna Irmanovová -. www.artmap.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (česky)
  8. [email protected], Vlastimil Bret. Vernisáž Anna Irmanovová „Zohar“ | Městské Muzeum Horažďovice [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (česky)
  9. Unijazz - Zahájení letního artového festivalu Unibrejk IV. www.unijazz.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
  10. Koncert: ČINNA, Petr Komár Soudek@ Anna Irmanovová: Symfonie Ingot - Hudebně scénická malba. Bandzone.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (česky)
  11. Kuks, Theatrum - 2013, ročník 12 - mezinárodní. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
  12. BUBEC, Studio. Anna Irmanovová. www.bubec.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.