Anežka Anhaltsko-Desavská (1824–1897)

Anežčin otec Leopold IV. Anhaltský byl synem Fridricha Anhaltsko-Desavského a jeho manželky Amálie Hesensko-Homburské. Její matka Bedřiška Vilemína Pruská byla dcerou Ludvíka Karla Pruského a Frederiky Meklenbursko-Střelické.

Anežka byla starší sestrou anhaltského vévody Fridricha I. a pruské princezny Marie Anny Anhaltsko-Desavské. Přes Marii Annu byla Anežka tetou oldenburské velkovévodkyně Alžběty Anny Pruské a vévodkyně z Connaughtu a Strathearnu Luisy Markéty Pruské.

28. dubna 1853 se Anežka za Arnošta Sasko-Altenburského, syna vévody Jiřího Sasko-Altenburského a Marie Luisy Meklenbursko-Zvěřínské. V srpnu 1853 se stal Arnošt po otcově smrti vévodou jako Arnošt I. Anežka měla s Arnoštem dvě děti:

• Marie Frederika Leopoldina Georgina Augusta Alexandra Alžběta Tereza Josefina Helena Žofie (1854 - 1898)
• Jiří Leopold Arnošt Josef Alexander Fridrich Ludvík Johan Albrecht (1856 – 1856)

Protože jejich jediný syn zemřel v dětství, zdědil po smrti Arnošta I. vévodství v roce 1908 jejich synovec Arnošt II. Sasko-Altenburský.

Anežka byla považována za nadanou malířku.

Stejně jako mnoho tehdejších šlechtičen, i Anežka se zajímala o charitu, zejména o ošetřování a péči vojáků zraněných v prusko-francouzské válce.

V roce 1878, na 25. výročí svatby, daroval Arnošt své ženě nově vytvořený Rytířský kříž I. třídy z řádu sasko-ernstinské dynastie, takzvaný "Princeznin kříž".

Anežka zemřela 23. října 1897, v 73 letech. Agnesplatz v Altenburgu je pojmenováno po ní. Je pohřbena v Herzogin-Agnes-Gedächtniskirche.

Anežka je autorkou Ein Wort an Israel ("Slovo Izraele) (Leipzig, 1893), knihy, která se zabývala antisemitismem a křesťanstvím v Německu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Agnes of Anhalt-Dessau na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anežka Anhaltsko-Desavská na Wikimedia Commons