Andrij Parubij

Před osamostatněním se Ukrajiny ze svazku Sovětského svazu v roce 1991 byl Parubij nezávislým aktivistou. V roce 1988 byl zatčen a vězněn za pořádání nepovoleného shromáždění.[2] V roce 1991 založil společně s Olehem Ťahnybokem Sociálně-národní stranu Ukrajiny, která kombinovala radikální nacionalismus s neonacistickými prvky (např. názvem nebo znakem připomínajícím symbol wolfsangel).[2][3] V letech 1998 až 2004 vedl Parubij polovojenskou složku strany zvanou Vlastenci Ukrajiny.

V roce 2004 byl Parubij jedním z čelných představitelů tzv. oranžové revoluce.[2][4] V roce 2007 byl zvolen na kandidátce Naší Ukrajiny – Lidové sebeobrany do parlamentu.[2] Později se v Naší Ukrajině stal členem politické rady. V únoru 2010 požádal Evropský parlament, aby europoslanci přehodnotili svou negativní reakci na vyznamenání Stepana Bandery titulem Hrdina Ukrajiny.[5]

V únoru 2012 Parubij odešel z Naší Ukrajiny kvůli rozchodu v názorech.[6] Později byl znovu zvolen do parlamentu, tentokrát za Baťkivščynu.[7]

Od prosince 2013 do února 2014 byl jedním z komandantů tzv. Euromajdanu,[8] koordinoval dobrovolnické jednotky obrany účastníků protestů.[9] Po vítězství Euromajdanu a svržení prezidenta Viktora Janukovyče byl jmenován tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andriy Parubiy na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrij Volodymyrovyč Parubij na Wikimedia Commons