Andrej Ivanovič Lexell

Andrej Ivanovič Lexell (24. prosince 1740 – 30. listopadu^jul./ 11. prosince 1784^greg. Sankt Petěrburg) byl ruský astronom a matematik finsko-švédského původu. V Rusku je znám jako Андрей Иванович Лексель. Jeho jméno je také používáno ve tvaru Anders Johan Lexell, Anders Johann Lexell nebo Johann Anders Lexell.

Andrej Ivanovič Lexell
Andrej Ivanovič Lexell (1784)
Narození	24. prosince 1740 Turku
Úmrtí	11. prosince 1784 (ve věku 43 let) Petrohrad, Ruské impérium Ruské impérium
Národnost	ruská
Alma mater	Královská akademie v Turku
Pracoviště	Petrohradská akademie věd Uppsalská univerzita
Obory	astronomie, matematika
Známý díky	Výpočet oběžné dráhy Uranu a potvrzení, že se jedná o planetu Výpočet oběžné dráhy komety D/1770 L1 (Lexell)
Rodiče	Jonas Lexell
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Disquisitio de investiganda vera quantitate

V roce 1768 emigroval do Ruska, kde v Petrohradě spolupracoval s Leonhardem Eulerem a kde studoval pohyby komet. Spočítal oběžnou dráhu komety D/1770 L1 objevené 14. června 1770. I když byla objevena Charlesem Messierem, díky Lexelovu výpočtu byla nazvána Lexell. Její oběžnou dráhu spočítal na 5 let a 7 měsíců.[1]

Tato kometa je známa díky svému největšímu přiblížení k Zemi, až na vzdálenost menší než 3 miliony km. Lexell dokázal, že tato kometa měla před přiblížením k planetě Jupiter v roce 1767 mnohem vzdálenější perihélium, a předpověděl, že při dalším přiblížení k této planetě, po dvou obězích kolem Slunce, v roce 1779 bude vymrštěna na dráhu vedoucí mimo sluneční soustavu.[1]

Také jako jeden z prvních spočítal oběžnou dráhu tělesa objeveného v roce 1771 a dokázal, že oběžná dráha je více podobná oběžné dráze planety než komety. Vyvrátil tak domněnku objevitele tohoto tělesa Williama Herschela, že se jedná o kometu. Tato nově objevená planeta byla později nazvána Uran.[2]

Z drobných změn dráhy planety Uran odvodil existenci další planety, i když nespočítal její polohu. Tento výpočet provedli o mnoho let později Urbain Le Verrier a Adams, což vedlo k objevu planety Neptun.

V roce 1773 byl Lexell zvolen členem Královské švédské akademie věd.

Kromě komety Lexell byl po Lexellovi pojmenován asteroid (2004) Lexell a kráter na Měsíci