Andrej Hvizdák

Působil i jako básník. Publikoval pod pseudonymem Jelšovský, Podlučinský nebo Roztocký básně ve stylu takzvané dělnické poezie (1906 Slovenské kvety, 1911 Robotnícke piesne). V Turčianském Sv. Martině se vyučil obuvníkem. Pak působil jako švec v Žilině a od roku 1906 se začal angažovat v sociálně demokratickém hnutí jako člen Sociálně demokratické strany Uherska, respektive Slovenské sociálně demokratické strany Uherska. Byl redaktorem listů Právo lidu a Slovenské listy.[4]

V letech 1919-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Slovenský klub (slovenští poslanci se ještě nedělili do stranických frakcí). Poslancem se stal na 39. schůzi v březnu 1919.[5] V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou mandát v Národním shromáždění.[1] Podle údajů k roku 1920 byl profesí redaktorem v Žilině.[6]

Od roku 1931 byl ředitelem městské knihovny v Žilině. Strávil v této funkci víc než 15 let. Zároveň v roce 1923 a pak v letech 1931-1938 byl starostou Žiliny.[4]