Andrej Grigorjevič Škuro

Andrej Grigorjevič Škuro (rusky Андрей Григорьевич Шкуро, ukrajinsky Андрій Григорович Шкуро; 7. lednajul./ 19. ledna 1887greg. Paškovskaja16. ledna 1947 Moskva) byl v 1. světové válce velitel partyzánského oddílu, takzvané Vlčí sotně v občanské válce. V roce 1919 se účastnil pogromu, při kterém zemřelo 20 000 židů. Následně uprchl do Francie a žil také v Srbsku.

Andrej Grigorjevič Škuro
Narození19. ledna 1887
Paschkovskiy
Úmrtí17. ledna 1947 (ve věku 59 let) nebo 16. ledna 1947 (ve věku 59 let)
Moskva
Příčina úmrtíoběšení
Alma materNikolajevské jezdecké učiliště
Povolánídůstojník
OceněníŘád sv. Stanislava 3. třídy (1907)
Řád sv. Anny 4. třídy (1914)
zlatá zbraň Za chrabrost (1915)
velkokříž Řádu lázně (1919)
Řád lázně (1919)
 více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Následně v období 2. světové války se stal velitelem tzv. zálohy kozáckých vojsk při hlavním štábu jednotek SS a bojoval v Jugoslávii proti partyzánům. V roce 1945 byl Škuro zadržen britskou armádou v Rakousku a předán Sovětskému svazu v rámci operace Keelhaul. Nejvyšší soud SSSR odsoudil Škura k smrti a 16. ledna 1947 byl spolu s Pjotrem Nikolajevičem Krasnovem popraven.

Odkazy

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.