Anchísés
Anchísés (řecky Αγχίσης, latinsky Anchises) je v řecké mytologii syn dardanského krále Kapya.
Anchísés | |
---|---|
Choť | Eriopis |
Partner(ka) | Afrodita |
Děti | Aineiás Hippodamia Elymus Lirnos |
Rodiče | Kapys |
Příbuzní | Askanios, Idaeus, Etiás[1], Silvius a Anthemone (vnoučata) |
Funkce | trójský král |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jeho matkou byla Kapyova manželka Hieromnéma.
Pocházel z rodu Dardanů, zakladatel rodu Dardanos byl synem nejvyššího boha Dia a Plejády Élektry. Jejich království Dardanie je součástí Malé Asie, které se v době vlády jeho děda Assaraka rozdělilo na Dardanii a Tróju.
Anchísés je zobrazován jako velmi starý muž, tím však byl až v době trojské války. Jako mladý či zralý muž byl však urostlý a krásný muž, což potvrzuje mimo jiné to, že se do něj zamilovala sama bohyně Afrodíté a porodila mu syna Aineia.
Když začala trojská válka, zachoval Anchísés neutralitu, přestože byl s Trójskými v příbuzenském poměru. Neutralita však trvala jenom do doby, kdy mu Achájci vyplenili město Lyrnéssos. Po tomto činu poslal svá vojska do Tróje a sám se do ní přestěhoval.
Když v desátém roce války Řekové lstí vnikli do města a během noci ho vyplenili a vypálili, byl Anchísés slabý starý muž. On i jeho rodina však měli štěstí a ničení a vraždění se jim vyhnulo.
Jeho syn Aineiás ho sám vynesl na zádech z hořícího města a se skupinou přeživších a vystěhovalců se vydali na západ a dopluli po mnoha útrapách do nové vlasti — Itálie.
To už však bylo bez Anchísa. Zemřel během plavby a byl pochován na Sicílii.
Odraz v umění
- sousoší Aineiás zachraňuje Anchísa a Askania z hořící Tróje vytvořil patnáctiletý Bernini v r. 1613, sousoší je nyní ve Ville Borghese
- Anchísova podoba je zachycena v rukopisu Vergiliovy Aeneis (asi ze 4. - 5. stol.)
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anchísés na Wikimedia Commons
Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky