Anatolij Tarasov

Anatolij Vladimirovič Tarasov rusky Анатолий Владимирович Тарасов (10. prosince 1918 Moskva – 23. června 1995 Moskva) byl sovětský hokejový trenér, označovaný za „otce ruského hokeje“.[1]

Anatolij Vladimirovič Tarasov
Narození	10. prosince 1918 Moskva, Sovětský svaz
Úmrtí	23. června 1995 Moskva, Rusko
Místo pohřbení	Vagaňkovský hřbitov
Národnost	ruská
Povolání	hokejový trenér
Ocenění	Řád rudého praporu práce zasloužilý mistr sportu SSSR Hokejová síň slávy medaile Veterán ozbrojených sil SSSR Řád Říjnové revoluce … více na Wikidatech
Choť	Nina Tarasovová
Děti	Taťjana Tarasovová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aktivně hrál fotbal, i když větších úspěchů nedosáhl, neprosadil se výrazněji ani jako fotbalový trenér.

Po druhé světové válce byl pověřen vybudováním hokejového klubu CSKA Moskva, přičemž do té doby byl v tamním prostředí bandy hokej s míčkem. Tento sport, hraný na větším kluzišti, zapůsobil na ruský hokejový styl s důrazem na bruslařské dovednosti, útočnost a přihrávky.[2] Tarasov byl nejprve hrajícím trenérem a třikrát (v letech 1948–1950) se jako hráč stal mistrem Sovětského svazu.[3]

Tarasov byl trenérem v CSKA v letech 1946 až 1975 s výjimkou let 1960, 1964 a 1972. Od roku 1958 do roku 1972 stál v čele sovětské reprezentace. Zavedl množství tréninkových metod, zejména zaměřených na kvalitu přihrávek. Pod jeho vedením vyrostli v šedesátých letech hráči jako Anatolij Firsov, Venjamin Alexandrov, Alexandr Ragulin, Alexandr Jakušev nebo Konstantin Loktěv a v dalším období např. Boris Michajlov, Vladimir Petrov, Valerij Vasiljev, Alexandr Malcev, Valerij Charlamov nebo brankář Vladislav Treťjak.

S CSKA Moskva získal 19 titulů v sovětské lize, devětkrát v řadě dovedl sovětskou reprezentaci k titulu mistra světa a vyhrál jako trenér i tři zlaté olympijské medaile.

Jeho dcerou je významná krasobruslařská trenérka Taťjana Tarasovová.

V Kontinentální hokejové lize je na jeho památku jedna z divizí pojmenována Tarasovova divize.