Anatol Vachnjanyn

Působil jako hudební skladatel, spisovatel a veřejný činitel. Vystudoval řeckokatolický seminář ve Lvově a roku 1868 absolvoval Vídeňskou univerzitu. Od roku 1870 vyučoval na akademickém gymnáziu ve Lvově. Podílel se na založení ukrajinské studentské organizace Sič ve Vídni roku 1867. Byl rovněž přítomen u zakládání mnoha hudebních a uměleckých spolků. Spolu s Volodymyrem Šuchevyčem založil Svaz pěveckých a hudebních společností. V roce 1903 takto vznikl Vyšší hudební institut M. Lysenka (pozdější lvovská konzervatoř), který Vachnjanyn řídil od roku 1903 do roku 1906. V letech 1868–1870 byl prvním předsedou ukrajinského spolku Prosvita v Haliči. Napsal libreto i hudbu pro Kupalo, první ukrajinskou operu z Haliče, a složil hudbu pro mnohé další divadelní hry. Překládal z ruštiny a napsal sám čtyři romány, dále četné kratší literární útvary.[2]

Zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu.[2][4] Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1894 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Žovkva, Sokal, Rava atd. Nastoupil 22. února 1894 místo Edwina Płażka. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1897.[5] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Anatol Wachnianýn, gymnaziální profesor, bytem Lvov.[6]

Patřil mezi tzv. mladorusíny.[3] Po nástupu na Říšskou radu roku 1894 vystupoval jako oponent rusínského politika Juliana Romančuka a parlamentního Rusínského klubu.[7] Později ale sám mluvil jménem Rusínského klubu.[8] Do voleb roku 1897 šel jako umírněný rusínský kandidát.[9] Po volbách se pak uvádí mezi členy poslaneckého klubu Slovanský křesťansko národní svaz.[10] Prosazoval smířlivé vztahy s Poláky.

Zemřel v únoru 1908.[3][4]

Jeho zetěm byl literární historik a politik Kyrylo Studynskyj.[11]