Anaheim Ducks

Po úspěších ve filmové branži se společnost Disney Company rozhodla založit i svůj vlastní hokejový klub v NHL. Stálo ji to 60 mil. dolarů a na podzim 1993 se Mighty Ducks of Anaheim mohli zúčastnit nastávajícího ročníku. Největšími rivaly jim od začátku byli blízcí sousedi z Los Angeles. Přestože se klubu hned první rok podařilo pod vedením kouče Rona Wilsona stanovit rekord v počtu vítězství nováčkovského klubu (33), na play-off to nestačilo. Tým od začátku stál na výkonech Paula Kariyi. Průlom v historii Kačerů přišel v závěru sezony 1995/96, kdy se podařilo z Winnipegu získat finského bleska Teemu Selänneho výměnou za Olega Tverdovského, který se navíc do Anaheimu za tři roky zase vrátil. Selänne s Kariyou vytvořilli superrychlé duo a hned v další sezoně dotáhli tým až do druhého kola play-off, kde je vyřadil pozdější šampion z Detroitu. Z týmu odešel úspěšný trenér Ron Wilson a svůj nový tým Washington Capitals dotáhl do finále Stanley Cupu.

V následujících letech klub vykazoval nepřesvědčivé výsledky. Obránci Tverdovskij a Olausson spolu s prvním centrem Stevem Rucchinem byli nesmírně protežováni, právě tak jako produktivní Kariya a Selänne. V sezonách 1995/96 a 1998/99 se oba dostali přes 100 bodů, zatímco zbytek týmu se většinou potácel 30 až 40 bodů za nimi. Bylo stále více jasné, že bude nutné k oběma hvězdným křídelníkům sehnat centra, který by s nimi udržel krok. V sezoně 1998/99 Selänne vyhrál Maurice Richard Trophy pro nejlepšího kanonýra ligy, ale potom na něj přišel útlum. Ducks si jej už nemohli dovolit a v roce 2001 jej trejdovali do San Jose za Jeffa Friesena. Klub pak klesal tabulkou, až spočinul na samém dně západní konference. Návrat k vrcholu přišel naprosto nečekaně v sezoně 2002/03. Nejenže se tehdy Mighty Ducks po 4 letech znovu podívali do vyřazovacích bojů, ale díky famózním výkonům brankáře Jean-Sebastiena Giguera v play-off pokořili všechny týmy západní konference a skončili teprve ve finále, poraženi New Jersey Devils. Po sezóně se však klub musel rozloučit s kapitánem Kariyou, kterého měl nahradit Sergej Fjodorov. Avšak tentokrát se tým složený kolem J. S. Giguera, Sandise Ozolinše, Sergeje Fjodorova a Petra Sýkory podobnému úspěchu ani nepřiblížil.

Po ligové výluce nastala v týmu generační proměna. Noví vlastníci, nový trenér, nový generální manažer a od sezony 2006/07 i nové dresy a úprava jména na Anaheim Ducks – to vše udělalo z Kačerů nový, moderní tým. Manažer Brian Burke v roce 2005 vyjednal návrat Selänneho a přivedl do týmu čerstvého vítěze Norris Trophy pro nejlepšího obránce Scotta Niedermayera, který se zároveň stal novým kapitánem týmu. Okamžitě se dostavily nové úspěchy v play-off. Před sezonou získali Ducks pověst týmu s dvěma nejlepšími obránci ligy, když se jim podařilo k Niedermayerovi získat Chrise Prongera. Vedeni trenérem Randym Carlylem v tomto roce v play-off porazili Minnesotu, Vancouver, Detroit a ve finále i Ottawu. K zisku prvního Stanley Cupu v historii klubu nejvíce přispěli J. S. Giguere, Scott Niedermayer, Chris Pronger, Francois Beauchemin, Chris Kunitz, Teemu Selänne a Andy McDonald.

Zdroj:[2]

• 1993 – Mighty Ducks of Anaheim
• 2006 – Anaheim Ducks

• Vítěz Stanley Cupu (1×)
  • 2006/07
• Vítěz Campbellovy konference (západní konference) (2×)
  • 2002/03, 2006/07
• Vítěz pacifické divize (6×)
  • 2006/07, 2012/13, 2013/14, 2014/15, 2015/16, 2016/17
• Členové Hokejové síně slávy
  • Jari Kurri – uveden 2001
  • Adam Oates – uveden 2012
  • Scott Niedermayer – uveden 2013

Zdroj:[3]

Stručný přehled

Zdroj:[2]

• 1993– : National Hockey League (Pacifická divize)

USA/Kanada (1993–)
Sezóny	Liga	Úroveň	Z	V	VP	R	PP	P	VG	OG	+/-	B	Pozice	Play-off
1993/94	NHL (Pacifická divize)	1	84	33	–	5	–	46	229	251	−22	71	4.	Ne
1994/95	NHL (Pacifická divize)	1	48	16	–	5	–	27	125	164	−39	37	6.	Ne
1995/96	NHL (Pacifická divize)	1	82	35	–	8	–	39	234	247	−13	78	4.	Ne
1996/97	NHL (Pacifická divize)	1	82	36	–	13	–	33	243	231	+12	85	2.	Semifinále ZK
1997/98	NHL (Pacifická divize)	1	82	26	–	13	–	43	205	261	−56	65	6.	Ne
1998/99	NHL (Pacifická divize)	1	82	35	–	13	–	34	215	206	+9	83	3.	Čtvrtfinále ZK
1999/00	NHL (Pacifická divize)	1	82	34	–	12	3	33	217	227	−10	83	5.	Ne
2000/01	NHL (Pacifická divize)	1	82	25	–	11	5	41	188	245	−57	66	5.	Ne
2001/02	NHL (Pacifická divize)	1	82	29	–	8	3	42	175	198	−23	69	5.	Ne
2002/03	NHL (Pacifická divize)	1	82	40	–	9	6	27	203	193	+10	95	1.	Finále SC
2003/04	NHL (Pacifická divize)	1	82	29	–	10	8	35	184	213	−29	76	4.	Ne
2004/05	NHL (Pacifická divize)	1	Soutěž byla v této sezóně z důvodu chybějící kolektivní smlouvy zrušena.
2005/06	NHL (Pacifická divize)	1	82	43	–	–	12	27	254	229	+25	98	3.	Finále ZK
2006/07	NHL (Pacifická divize)	1	82	48	–	–	14	20	258	208	+50	110	1.	Vítěz SC
2007/08	NHL (Pacifická divize)	1	82	47	–	–	8	27	205	191	+14	102	2.	Čtvrtfinále ZK
2008/09	NHL (Pacifická divize)	1	82	42	–	–	7	33	245	238	+7	91	2.	Semifinále ZK
2009/10	NHL (Pacifická divize)	1	82	39	–	–	11	32	238	251	−13	89	4.	Ne
2010/11	NHL (Pacifická divize)	1	82	47	–	–	5	30	239	235	+4	99	2.	Čtvrtfinále ZK
2011/12	NHL (Pacifická divize)	1	82	34	–	–	12	36	204	231	−27	80	5.	Ne
2012/13	NHL (Pacifická divize)	1	48	30	–	–	6	12	140	118	+22	66	1.	Čtvrtfinále ZK
2013/14	NHL (Pacifická divize)	1	82	54	–	–	8	20	266	209	+57	116	1.	Semifinále ZK
2014/15	NHL (Pacifická divize)	1	82	51	–	–	7	24	236	126	+10	109	1.	Finále ZK
2015/16	NHL (Pacifická divize)	1	82	46	–	–	11	25	218	192	+26	103	1.	Čtvrtfinále ZK
2016/17	NHL (Pacifická divize)	1	82	41	5	–	13	23	223	200	+23	105	1.	Finále ZK
2017/18	NHL (Pacifická divize)	1	82	35	9	–	13	25	235	216	+19	101	2.	Čtvrtfinále ZK
2018/19	NHL (Pacifická divize)	1	82	27	8	–	10	37	199	251	−52	80	6.	Ne
2019/20	NHL (Pacifická divize)	1	71	29	9	–	9	33	187	226	-39	67	6.	Ne
2020/21	NHL (Západní divize)	1	56	11	6	–	9	30	126	179	43	-53	8.	Ne
2021/22	NHL (Západní divize)	1												Ne
2022/23	NHL (Západní divize)	1
Zdroj na NHL.com