Anafi

Anafi
	Ανάφη (řecky)
	hlavní město
Lokalizace	Egejské moře
Stát	Řecko
• kraj	Jižní Egeis
• reg. jednotka	Théra
• obec	Anafi
• obecní jednotky	Anafi
• komunita	Anafi
• sídla	3 (6)[1]
Topografie
Rozloha	38,636 km²[2]
Zeměpisné souřadnice	36°22′ s. š., 25°47′ v. d.
Nejvyšší vrchol	Vigla (582 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel	271 (2011[3])
Hustota zalidnění	7,01[4] obyv./km²
Největší sídlo	Anafi
Používané jazyky	řečtina
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anafi (druhý pád Anafi) (řecky Ανάφη) je řecký ostrov ve východní části souostroví Kyklady v Egejském moři. Spolu se třemi neobydlenými ostrůvky tvoří stejnojmennou obec. Ostrov Anafi má rozlohu 38,636 km² a obec 40,37 km². Nachází se 15 km východně od ostrova Santorini. Obec je součástí regionální jednotky Théra v kraji Jižní Egeis.

Obyvatelstvo

V roce 2011 žilo v obci 271 obyvatel, přičemž většina obývala hlavní město Anafi. Celý ostrov tvoří jednu obec, která se nečlení na obecní jednotky a komunity a skládá se přímo ze 3 sídel a 3 neobydlených ostrůvků. V závorkách je uveden počet obyvatel jednotlivých sídel.

obec, obecní jednotka a komunita Anafi (271)
- sídla na hlavním ostrově — Anafi (256), Klisidi (12), Ormos Agios Nikolaos (3) - neobydlené ostrůvky — Ftena (0), Makra (0), Pachia (0).

Historie

Ve starověku byl ostrov zasvěcen Apollónovi; podle legendy vznikl tak, že Argonauti byli na své plavbě zastiženi bouří, bůh vyslyšel jejich modlitby a nechal pro ně vynořit se z moře ostrov, na kterém našli útočiště: jeho název pochází z výrazu ἀνέφηνεν, což znamená „objevil se“ (podle jiné verze znamená an ophis, tedy bez hadů).[5] Ostrov obývali Féničané a od 9. století př. n. l. Dórové, v 5. stol. př. n. l. ho zabraly Athény. Ve středověku patřil Byzantincům a Benátčanům, v letech 1537–1830 byl součástí Osmanské říše. Do sedmdesátých let 20. století sloužil jako místo vyhnanství pro politické vězně.

Turistika

Ostrovu se vyhnula masová turistika, nabízí proto klid a téměř prázdné pláže Klissidi a Roukounas, vnitrozemí je ideální pro pěší turistiku. Hlavní atrakcí je Kalamos, s výškou 460 m po Gibraltaru druhý nejvyšší útes Evropy.[6] Významnou památkou je pravoslavný klášter Kalamiotissa, na ostrově se nacházejí i antické vykopávky. Hlavními produkty Anafi jsou med, olivový olej a rukodělné výrobky. Ostrov má poštu, školu, zdravotní středisko, policejní stanici a heliport, ze Santorini sem jezdí trajekt.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anafi na německé Wikipedii.

sídla na hlavním ostrově jsou 3, další 3 sídla obce tvoří neobydlené ostrůvky
rozloha ostrova je 38,636 km², rozloha obce, která navíc zahrnuje 3 neobydlené ostrůvky je 40,37 km²
počet obyvatel ostrova, obce a obecní jednotky a komunity je shodný 2590 dle .
hustota obyvatel obce a obecní jednotky a komunity je shodný 6,71, hustota obyvatel ostrova je větší díky nezapočtení neobydlených ostrovů činí 7,01
Web Greece
Ecotourism Greece

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anafi na Wikimedia Commons
Oficiální stránky Anafi
Podrobné popisy památek a pěších cest na Anafi (česky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] sídla na hlavním ostrově jsou 3, další 3 sídla obce tvoří neobydlené ostrůvky

[2] rozloha ostrova je 38,636 km², rozloha obce, která navíc zahrnuje 3 neobydlené ostrůvky je 40,37 km²

[(řecky)-3] čet obyvatel ostrova, obce a obecní jednotky a komunity je shodný 2590 dle .

[4] ustota obyvatel obce a obecní jednotky a komunity je shodný 6,71, hustota obyvatel ostrova je větší díky nezapočtení neobydlených ostrovů činí 7,01

[5] Web Greece

[6] Ecotourism Greece