Anšlavs Eglītis

Anšlavs Eglītis (14. října 1906 Riga4. března 1993 Los Angeles) byl lotyšský spisovatel, novinář a malíř. Syn spisovatele Viktora Eglītise.[1]

Anšlavs Eglītis
Narození14. října 1906
Riga
Úmrtí4. března 1993 (ve věku 86 let)
Los Angeles
Příčina úmrtírakovina
Alma materArt Academy of Latvia
Povoláníspisovatel a novinář
RodičeViktors Eglītis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Anšlavs Eglītis se narodil 19061014a14. října 1906 v Rize. Během první světové války byl uprchlíkem v Rusku, v roce 1918 se vrátil do Lotyšska. Rodina původně žila v Alūksne. Eglītisova matka Marija trpěla během svého pobytu v Rusku plicní chorobou.[2]

Roku 1919 začal žít v Rize, začal studovat na gymnáziu a navštěvoval malířské studio Valdemara Toneho.[3] V roce 1925 onemocněl tuberkulózou, se kterou se léčil ve Švýcarsku, v Ženevě. Mezitím jeho matka v Rusku zemřela na následky plicní choroby.[2] Roku 1926 Eglītis publikoval svou první báseň jménem „Lords“.

Roku 1935 promoval na Lotyšské akademii umění a pracoval jako učitel kreslení. Roku 1936 vyšla jeho první sbírka příběhů Maestro.[2] Od roku 1938 pracoval v novinách Jaunās Ziņas, od roku 1940 do roku 1941 pracoval také v redakci časopisu Atpūta. Věnoval se také literární tvorbě. 19441003a3. října 1944 odešel do Kurzeme, odkud následně emigroval do Německa. Poté, co mu kvůli bombardování v Berlíně vyhořel byt, odešel do Švýcarska.[4] Roku 1950 se přestěhoval do Kalifornie v USA. Napsal asi 50 děl, publikoval v americkém tisku, recenzoval filmy a divadelní produkce.[3]

Zemřel 19930304a4. března 1993 na následky rakoviny. Byl zpopelněn.[4]

Roku 2018 byl na základě románu A. Eglītise Homo novus natočen film, který popisuje život umělců z konce 30. let v Rize. Film byl natočen na počest výročí založení Lotyšska – Lotyšsko 100.

Překlady do češtiny

  • Podobizna. Přeložila a vydala Lenka Darmovzalová, Praha 2018. (lotyšský originál Ģīmetne, 1943)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anšlavs Eglītis na lotyšské Wikipedii.

  1. [s.l.]: [s.n.] ISBN 9984767582.
  2. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-07.
  3. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  4. Dostupné online.[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.