Amir Gutfreund

Gutfreund se narodil v Haifě, jeho rodiče jako děti přežili holokaust.[1][2] Vystudoval aplikovanou matematiku na technologickém institutu Technion[3] a nastoupil k vojenskému letectvu.[1] Tam pracoval dvacet let.[3]

Už od dvaceti let svého věku psal, ale první knihu Šoa šelanu (Náš Holokaust) vydal až v roce 2001.[1] Kniha byla přeložena do řady jazyků, např. angličtiny, francouzštiny, němčiny, nizozemštiny a maďarštiny,[3] česky vyšla pod titulem Jídlo se nevyhazuje v roce 2013.[4]

Jeho dílo vynikalo podáním vážných témat prostřednictvím humoru a ironie.[1] Humor považoval za zvláštní druh obrany, bez kterého by možná nebyl schopný snášet realitu světa.[4] Na druhou stranu vždy zdůrazňoval, že na holocaustu samotném není nic legračního.[5]

Zemřel ve věku 52 let po dlouhém boji s rakovinou.[3]

S manželkou Netou měl tři děti,[2] Neta zemřela v roce 2012. Oženil se podruhé s Mišal.[3]

• Náš Holokaust (2001), česky vyšlo jako Jídlo se nevyhazuje (2013)
• Statky na pobřeží (2003)
• Kvůli ní hrdinové létají (2008)
• Souhvězdí havrana (2013)
• Číhající štěstí (2013)

• Buchmanova cena Institutu Jad Vašem (2002)
• Sapirova cena za literaturu (2003)
• Cena předsedy vlády za kreativní tvorbu (2013)