Ambros Swetlík

Narodil se roku v Bílovci nedaleko Nového Jičína na hranici Moravy a Slezska (často bývá chybně uváděno jako datum narození rok 1860) v německé rodině. Vyučil se zřejmě strojním zámečníkem. Též je uváděno jeho působení v Opavě[4].

Kolo Eska Junior z 50. let 20. století v nepůvodním stavu

Posléze byl zaměstnán v továrně na výrobu jízdních kol firmy Premier[5] v pohraničním Chebu v západních Čechách. Ta zde vyráběla od 80. let 19. století vysoká jízdní kola, tzv. kostitřasy, později se specializovala na výrobu nízkých jízdních kol, kterých postupně vyráběla stovky ročně[6]. Stoupající poptávka vedla Swetlíka a Heinrich Kastrupa[6], jeho kolegu a dobrého přítele, v roce 1911 k založení další továrny ve městě. Dostala název Elite, ale posléze byl změněn na Es-Ka, fonetický přepis počátečních písmen jmen obou zakladatelů: ES – Swetlik, KA – Kastrup.[6] Cheb se tak již před první světovou válkou stává centrem výroby jízdních a motorových kol. První motocykly spatřily světlo světa v roce 1914. V té době již produkce přesáhla 21 000 kusů.[6] Po první světové válce firma nadále prosperovala. Od roku 1920 firma začala vyrábět motorová kola nejprve o zdvihovém objemu 75 a později 93 cm³. Dále se portfolio výrobků rozšířilo i o tříkolky, šicí stroje a vozíky ke kolům. Za protektorátu byla výroba jízdních kol utlumena.

V roce 1922 v Rokycanech vzniká nová továrna na jízdní kola založena místním podnikatelem a výrobcem kol Františkem Heringem a firmou Es-Ka, která zde začala s výrobou značky Tripol ze součástek chebské Es-Ka.[7][8]

Hrobka rodiny Swetlíkovy na Městském hřbitově v Chebu

Ambros Swetlík zemřel 25. ledna 1932 v Chebu ve věku 60 let (často bývá chybně uváděno jako datum úmrtí rok 1929). Pohřben byl v rozsáhlé rodinné hrobce na Městském hřbitově v Chebu.

Po jeho smrti převzal rodinný podíl ve firmě syn Ambros Swetlík mladší, po zesnulém Kastrupovi zdědila podíl jeho manželka. V roce 1933 se po rozepřích ve vedení firma rozdělila na Tripol (majitel Es-Ka Cheb), která si v roce 1934 postavila vlastní továrnu a Hering, který koupil původní areál, zde začal vyrábět kola značky Velo-Tudor. Firma však nejprve nakupovala kola Achilles Žandov a prodávala je pod svou značkou Tudor a teprve až v roce 1936 začala s vlastní výrobou.

Po druhé světové válce byla firma znárodněna a výroba jízdních kol obnovena. Eska byla po roce 1948 závodem České Zbrojovky Strakonice, ale od roku 1950 byla samostatná a pohltila i závod Premier.[6]

• Továrna Eska (ČRo Plzeň)