Měňavka
Měňavka (též améba) je obecné pojmenování pro jednobuněčného eukaryota (zařaditelného mezi kořenonožce), který se pohybuje pomocí panožek. Název dostali podle schopnosti výrazně měnit svůj tvar při měňavkovitém (amoebovitém) způsobu pohybu. Měňavky vysunují své panožky (vychlípeniny buňky) kupředu a pak za nimi přitahují celé tělo. Panožky slouží rovněž k přijímání potravy pomocí fagocytózy.
Měňavky | |
---|---|
Měňavka úplavčitá | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | měňavkovci (Amoebozoa) |
Kmen | panoženky (Archamoebae) |
Třída | Entamoebea |
Čeleď | Entamoebidae |
Rod | měňavka (Entamoeba) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mnoho druhů žije ve vodě i v půdě. Jednou z nejznámějších je měňavka velká (Amoeba proteus, též Chaos Chaos) která dosahuje velikosti až 1,5 mm.[zdroj?!] Velké mnohojaderné plazmódium vytváří měňavka bahenní (Pelomyxa palustris), která je charakteristická zejména pro zahnívající vody. Některé měňavky obývají i trávicí trubici člověka, aniž by mu způsobovaly onemocnění. Je to např. měňavka střevní (Entamoeba coli). Jiná měňavka, která se může vyskytovat ve střevě, je měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica). Napadá střevní tkáň a způsobuje nebezpečné onemocnění – úplavici. Zajímavý je způsob, kterým si zajišťuje živiny. Vyloučí trávicí enzymy vně své buňky. Rozruší a natráví jimi buňky výstelky střeva. Natrávené živiny pak pohlcuje.