Alvar Aalto

Hugo Alvar Henrik Aalto (3. února 1898 Kuortane11. května 1976 Helsinky) byl finský architekt.

Alvar Aalto
Alvar Aalto (1960)
Narození3. února 1898
Kuortane
Úmrtí11. května 1976 (ve věku 78 let)
Helsinky, Finsko Finsko
Příčina úmrtíkardiovaskulární onemocnění
Místo pohřbeníhřbitov Hietaniemi
BydlištěVilla Aalto
Alma materHelsinská technická univerzita
Jyväskylän Lyseon lukio
Povoláníarchitekt, designér a urbanista
Oceněníčestný královský průmyslový designér (1947)
medaile prince Evžena (1954)
Královská zlatá medaile (1957)
Zlatá medaile AIA (1963)
čestný doktor Technické univerzity Vídeň (1965)
 více na Wikidatech
ChoťAino Aalto (1924–1949)
Elissa Aalto (1952–1976)
Podpis
Webwww.alvaraalto.fi
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Komplex Finlandia v Helsinkách

Značnou část svého života prožil ve finském městečku Jyväskylä, kde lze také nalézt velkou část jeho staveb, konkrétně 37 budov (navrhl jich pro město ovšem asi 70). Roku 1927 se přestěhoval do Turku, kde si otevřel kancelář spolu s architektem Erikem Bryggmanem. K sedmistému výročí města Turku spolu navrhli roku 1929 výstavu. V roce 1933 odešel do Helsinek. Po rusko-finské válce byl postaven do čela úřadu, který měl řídit obnovu poničených měst. K jeho hlavním úkolům patřila obnova válkou zcela zdevastovaného města Rovaniemi, ale také výstavba úplně nových měst, například Säynätsalo. V letech 1946–1948 přednášel na Massachusettském technologickém institutu. V letech 1963–1968 byl prezidentem Finské akademie věd.[1]

Od funkcionalismu dospěl k integrované architektuře, stávající se součástí okolí a využívající kvalit přírodních materiálů (tuberkulózní sanatorium v Paimiu, 19291930; Villa Mairea, 19381939, radnice, 19501952, a sídliště v Säynätsalu; kulturní komplex Finlandia v Helsinkách, 1952–1957); a Helsinskou technickou univerzitu v Espoo, 19491974. Věnoval se projektům velkých stavebních celků (1940 projekt experimentálního města, 1943 plán nového centra v Oulu). Navrhoval také nábytek.[2]

Odkazy

Reference

  1. Alvar Aalto. www.archiweb.cz [online]. 1997-01-01 [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. (česky)
  2. Alvar Aalto | ARTMUSEUM.CZ. www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2018-05-24]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.