Alvar Aalto

Hugo Alvar Henrik Aalto (3. února 1898 Kuortane – 11. května 1976 Helsinky) byl finský architekt.

Alvar Aalto
Alvar Aalto (1960)
Narození	3. února 1898 Kuortane
Úmrtí	11. května 1976 (ve věku 78 let) Helsinky, Finsko Finsko
Příčina úmrtí	kardiovaskulární onemocnění
Místo pohřbení	hřbitov Hietaniemi
Bydliště	Villa Aalto
Alma mater	Helsinská technická univerzita Jyväskylän Lyseon lukio
Povolání	architekt, designér a urbanista
Ocenění	čestný královský průmyslový designér (1947) medaile prince Evžena (1954) Královská zlatá medaile (1957) Zlatá medaile AIA (1963) čestný doktor Technické univerzity Vídeň (1965) … více na Wikidatech
Choť	Aino Aalto (1924–1949) Elissa Aalto (1952–1976)
Podpis
Web	www.alvaraalto.fi
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komplex Finlandia v Helsinkách

Značnou část svého života prožil ve finském městečku Jyväskylä, kde lze také nalézt velkou část jeho staveb, konkrétně 37 budov (navrhl jich pro město ovšem asi 70). Roku 1927 se přestěhoval do Turku, kde si otevřel kancelář spolu s architektem Erikem Bryggmanem. K sedmistému výročí města Turku spolu navrhli roku 1929 výstavu. V roce 1933 odešel do Helsinek. Po rusko-finské válce byl postaven do čela úřadu, který měl řídit obnovu poničených měst. K jeho hlavním úkolům patřila obnova válkou zcela zdevastovaného města Rovaniemi, ale také výstavba úplně nových měst, například Säynätsalo. V letech 1946–1948 přednášel na Massachusettském technologickém institutu. V letech 1963–1968 byl prezidentem Finské akademie věd.[1]

Od funkcionalismu dospěl k integrované architektuře, stávající se součástí okolí a využívající kvalit přírodních materiálů (tuberkulózní sanatorium v Paimiu, 1929–1930; Villa Mairea, 1938–1939, radnice, 1950–1952, a sídliště v Säynätsalu; kulturní komplex Finlandia v Helsinkách, 1952–1957); a Helsinskou technickou univerzitu v Espoo, 1949–1974. Věnoval se projektům velkých stavebních celků (1940 projekt experimentálního města, 1943 plán nového centra v Oulu). Navrhoval také nábytek.[2]