Alsterlové z Astfeldu

Zakladatelem rodu Alsterlů z Astfeldu byl českobudějovický radní Jan Ulster řečený Alsterle, který v roce 1580 získal erbovní list a predikát z Rosenthalu. Janův syn a českobudějovický radní správce Mikuláš Alsterl z Astfeldu obdržel za služby císaři ve stavovském povstání roku 1620 od císaře Ferdinanda II. dvůr u Českých Budějovic. Jeho syn Jan Alsterl z Astfeldu byl sekretářem českého místodržitelství, členem sekretariátu frýdlantské revizní komise a české vojenské expedice. Účastnil se též zasedání zemského sněmu a podílel se na převezení českých korunovačních klenotů z Prahy do Českých Budějovic, aby byly uchráněny před vpádem Švédů. Jan byl roku 1665 povýšen císařem Leopoldem I. do rytířského stavu. Janův syn František Mikuláš byl od roku 1713 až do své smrti roku 1719 purkrabím pražského hradu. Syn Františka Mikuláše Maximilián František (1676–1732) zastával funkci radního dvorské české kanceláře, přísedící zemského soudu a komorní rady. Jeho synové Josef Antonín a Jan Václav byli roku 1755 povýšeni do panského stavu. Jan Václav přijal jméno vymřelého rodu Koňasů z Vydři a v roce 1770 se stal dědičným korouhevníkem království českého a roku 1784 viceprezidentem zemského soudu. Jan Václav zemřel v roce 1799. Bratr Jana Václava Josef Antonín byl od roku 1744 radním u moravského tribunálu a od roku 1770 pánem na Kosové hoře. Syn Josefa Antonína Josef Jan byl krajský komisař v Uherském Hradišti. Poslední mužský příslušník rodu byl syn Jana Václava František Xaver, jehož smrtí v roce 1832 Alsterové z Astfeldu vymřeli.[1][2][3]

Původní erb Alsterlů z Astfeldu byla bílá krokev na černém štítě se dvěma bílými růžemi nahoře a jednou dole. Roku 1665 byl k erbu připojen černý orel ve zlatém poli.[1][2][3]