Alpha Condé

Alpha Condé (* 4. března 1938, Boké, Guinea) je guinejským politikem a bývalým prezidentem Guinejské republiky.

Alpha Condé
Prezident Guiney
Ve funkci:
21. prosince 2010  5. září 2021
Předseda vládyJean-Marie Doré
Mohamed Said Fofana
Mamady Youla
Ibrahima Kassory Fofana
PředchůdceSékouba Konaté (zastupující)
NástupceMamady Doumbouya (předseda Národního výboru pro usmíření a rozvoj)
Stranická příslušnost
ČlenstvíRassemblement du peuple de Guinée

Narození4. března 1938 (83 let)
Boké
ChoťDjené Kaba Condé
Alma materUniverzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne
Ruská univerzita družby národů
Profesepolitik, spisovatel a státník
Náboženstvíislám
Oceněníhonorary doctor of Général Lansana Conté University (2019)
Národní řád za zásluhy
Řád přátelství
čestný doktor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě
Řád Muhammada
CommonsAlpha Condé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mládí

Narodil se do zámožné rodiny v obci Boké v Dolní Guiney. V patnácti letech odjel studovat do Francie, kde složil maturitní zkoušku a pokračoval ve studiu práv na Sorbonně. Po ukončení studia se tam stal i odborným učitelem.

Politická kariéra v zahraničí

Od roku 1963 je činovníkem Federace studentů černé Afriky ve Francii, jíž se později stává i předsedou. V této funkci vystupuje proti režimu tehdejšího guinejského prezidenta Sékou Tourého, kterým je v roce 1970 dokonce odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti.

V r. 1977 zakládá v liberijském hlavním městě Monrovii Demokratické národní hnutí (francouzsky - Mouvement national démocratique, MND), které je až do roku 1991 ilegální.

Politická kariéra po návratu z exilu

Ačkoli byl původní trest smrti zrušen, je Condé po svém návratu do Konakry 17. května 1991 zatčen a na několik měsíců uvězněn. Jeho hnutí se mezitím přejmenuje na Sdružení guinejského lidu RPG (Rassemblement du peuple de Guinée). V letech 1993 a 1998 se ve své zemi účastní prezidentských voleb, ty jsou ale podle zahraničních pozorovatelů vždy zmanipulované ve prospěch tehdejšího prezidenta Lansany Contého. Ještě v průběhu voleb 1998 je Alpha Condé uvězněn pod záminkou ohrožení "autority státu a územní celistvosti Guineje". Za jeho propuštění osobně přijeli orodovat významní světoví státníci, jako např. tehdejší americká ministryně zahraničních věcí, Madleine Allbrightová nebo francouzský prezident Jacques Chirac. Condé nakonec v roce 2001 dostane prezidentskou milost.

Po státním vojenském převratu v roce 2008, kdy se moci chopila junta pod vedením Dadise Camary, vystupuje Condé s otevřeným požadavkem po návratu státní moci do civilních rukou. Stává se tak vůdcem opozice. Po masakru u Konakerského stadionu 28. září 2009 a následném atentátu na prezidenta Dadise Camaru, po kterém již tento nebyl schopen vykonávat úřad prezidenta a odjel na léčení do zahraničí, byly vyhlášeny nové prezidentské volby.

Zvolení prezidentem

Volby jsou dvoukolové. Ačkoli v prvním kole, které se konalo 27. června 2010, skončil Alpha Condé s výrazným odstupem za Cellou Diallem (ten získal 43,69 % hlasů, zatímco Condé pouze 18,25 %), ve druhém kole 7. listopadu 2010 vyhrál s mírnou většinou 52,52 % hlasů a stal se tak prvním demokratickým prezidentem této republiky od jejího vzniku v roce 1958.

11. října 2015 obhájil svůj úřad již v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 57,85 %. A to přesto, že byl kritizován za zanedbání zdravotně-bezpečnostních opatření v prvním týdnech epidemie eboly, která měla v roce 2015 své epicentrum právě v této zemi.

Po reformě ústavy byl potřetí zvolen 18. října 2020, kdy v prvním kole porazil svého soupeře Cellou Diallo poměrem 59,5 % ku 33,5 % hlasů.

5. září 2021 se uskutečnil státní převrat který svrhl prezidenta Alpha Condého.[1][2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alpha Condé na francouzské Wikipedii.

  1. V Africe se letos odehrály už čtyři převraty. Bilance připomíná krvavé období před více než dvaceti lety. ČT24 [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
  2. Guinea military officials say they have detained the president and taken control of the country. Washington Post [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.