Alois Maria Adolf z Lichtenštejna
Alois Maria Adolf z Lichtenštejna (německy též Aloys Gonzaga Maria Adolf von und zu Liechstenstein, 17. června 1869, zámek Hollenegg u Deutschlandsbergu - 16. března 1955, Vaduz) byl lichtenštejnský princ a rytíř Řádu zlatého rouna. Byl znám jako podporovatel vědy a umění. Byl čestným členem Akademie věd a umění a několika dalších dobročinných spolků. Jeho manželka Alžběta Amálie byla dámou Řádu hvězdového kříže.
| Alois Maria Adolf z Lichtenštejna | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. června 1869 Zámek Hollenegg |
| Úmrtí | 16. března 1955 (ve věku 85 let) Vaduz |
| Příčina úmrtí | chřipka |
| Místo pohřbení | Katedrála svatého Florina |
| Povolání | aristokrat |
| Ocenění | Řád zlatého rouna |
| Choť | Alžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská (od 1903) |
| Děti | František Josef II. z Lichtenštejna Jiří Hartman z Lichtenštejna Karel Alfréd z Lichtenštejna Marie Terezie Henrieta z Lichtenštejna Oldřich z Lichtenštejna Marie Henrieta z Lichtenštejna Alois z Lichtenštejna Jindřich z Lichtenštejna (1920) |
| Rodiče | Alfréd z Liechtensteinu a Henrieta Marie z Lichtenštejna |
| Rod | Lichtenštejnové |
| Příbuzní | Karel Alois z Lichtenštejna a Jan František z Lichtenštejna (sourozenci) Hans Adam II.[1], Mikuláš Ferdinand z Lichtenštejna[1], Nora Lichtenštejnská[1], Filip z Lichtenštejna[1] a Václav z Lichtenštejna (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Alois se narodil jako třetí dítě knížete Alfréda z Lichtenštejna a jeho manžleky Henriety Marie z Lichtenštejna na zámku Hollenegg.
Byl činný jako rytmistr 12. pluku hulánů, kde nakonec dosáhl hodnosti podplukovníka.
20. dubna 1903 se Alois ve Vídni oženil s rakouskou arcivévodkyní Alžbětou Amálií, dcerou arcivévody Karla Ludvíka a jeho manželky Marie Terezie z Braganzy. Císař František Josef I. se 8. listopadu 1902 osobně účastnil zasnoubení v Laxenburgu a dal jasně najevo, že jeho neteř Alžběta Amálie se nesmí vdát za žádného ze svých poddaných a ani rakouského občana. Z tohoto důvodu také požádal prince, aby se vzdal se rakouského občanství jako podmínka ke sňatku.[2]
Po pozemkové reformě došlo ke značnému úbytku majetku rodu v Čechách a na Moravě. Důvodem byly neúměrně vysoké dědické daně v Československu, které způsobily, že byla přeskočena celá jedna generace. Proto po bezdětných knížatech, bratrech Janovi II. a Františkovi, který byl panujícím knížetem v letech 1929 – 1938, nárok na dědictví připadl synům prince Alfréda (1842–1907). 26. února 1923 se však další dědic, nesezdaný a rovněž bezdětný princ František (1868–1929) i jeho mladší bratr Alois, vzdali knížecího majorát a následnictví lichtenštejnského trůnu. Následnictví tak přešlo na Aloisova nejstaršího syna Františka Josefa (1906–1989), kmotřence císaře. Abdikaci 15. března 1923 sepsal vlastnoručně kníže Jan II.[3][4][5]
V roce 1944 pak kníže František Josef II. převezl své rodiče z jejich moravského sídla na zámku Velké Losiny na zámek Vaduz.[2]
Kníže Alois Maria Adolf zemřel 16. března roku 1955 ve Vaduzi a byl pohřben v tamní katedrále sv. Floriana.
Pomostvo
Potomci Aloise z Lichtenštejna byli:[6]
- František Josef II. (16. srpna 1906 – 13. listopadu 1989), kníže z Lichtenštejna, ⚭ 1943 hraběnka Georgina von Wilczek (1921–1989)
- Marie Terezie (14. ledna 1908 - 30. září 1973), ⚭ 1944 hrabě Arthur Strachwitz z Gross-Zauche a Kamence (1905–1996)
- Karel Alfréd (16. srpna 1910 - 17. listopadu 1985), ⚭ 1949 arcivévodkyně Anežka Kristýna Rakouská (1928–2007)
- Jiří Hartman (11. listopadu 1911 - 20. ledna 1988), ⚭ 1948 vévodkyně Marie Kristýna Württemberská (* 1924)
- Oldřich (29. srpna 1913 - 13. října 1978), nesezdaný
- Marie Jindřiška (6. listopadu 1914 - 13. října 2011), ⚭ 1943 Petr hrabě a urozený pán von und zu Eltz, zvaný Faust von Stromberg (1909–1992)
- Alois (20. prosince 1917 - 14. února 1967), nesezdaný
- Jindřich (21. října 1920 - 29. listopadu 1993), ⚭ 1968 hraběnka Amálie Podstatská z Prusinovic (* 1935)
Reference
- Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- „Kaiser Franz Josef I. war vor 100 Jahren das letzte Mal in Laxenburg“ PDF, aus Kulturstein - Zeitung des Kulturvereins Alt-Laxenburg, Ausgabe 57, prosince 2002, strana 4, datum přístupu 11. února 2010 z Google-Cache jako HTML původního PDF-souboru
- Informace od Arthura Stögmanna, archiváře knížecího archivu Lichtenštejnů, 18. února 2010
- Šablona:Webarchiv, Portál Lichtenštejnského knížectví, datum přístupu 11. února 2010
- Šablona:Webarchiv, Portál Lichtenštejnského knížectví, datum přístupu 11. února 2010
- Darryl Lundy: Elisabeth Amelie Erzherzogin von Österreich, na The Peerage.com
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alois von und zu Liechtenstein (Prinz) na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Evelin Oberhammerová. Liechtenstein, Alois von (1869–1955) – Historisches Lexikon des Fürstentums Liechtenstein (HLFL). historisches-lexikon.li [online]. [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. (německy)
